Různé články, texty


Otázky a odpovědiPostupně zde budou z různých zdrojů (knihy, časopisy, internet) prezentovány zajímavé články z vodního světa jménem akvaristika a vše s ní související. V níže uvedeném přehledu najdete nejprve několik článků ze zaniklého webu ZVEREX - AQUA-CENTRUM. Autora samotných stránek bohužel neznám, web byl dlouhou dobu nefunkční a myslím si, že by bylo velkou škodou, aby všechny tamní informace zmizely v propadlišti dějin. Tyto texty jsou zde uvedeny v původním obsahu, pouze byly upraveny drobné překlepy a řazení jednotlivých článků, případně jsou doplněny vysvětlující poznámky, neboť některé články jsou zřejmě již dosti starého data. Dodatečně tedy patří velké poděkování neznámému autorovi/autorům.
Teprve později, při pročítání starších čísel časopisu Akvárium Terárium, se potvrdila má domněnka, že články jsou převzaty právě z tohoto časopisu. Pokud tedy zjistím autora(y) původních článků, budou jejich jména u článků dodatečně uvedena.

Všeobecné

Akvarijní ryby

Články z tisku

  • Akvaristika včera, dnes a zítra - Jiří Vítek přináší ve svém článku pohled na historii akvaristiky, její dnešek i budoucnost.
  • Pěstování vodních rostlin - problém? - Claus-Peter Gering popisuje své praktické zkušenosti s pěstováním rostlin ve velmi tvrdé vodě a porovnává jejich růstové vlastnosti v nádržích bez umělého sycení CO2 oproti akváriím s dodatečným dodáváním CO2.
  • Jací jsme akvaristé? - Jak lze charakterizovat různé typy akvaristů a co vše činí akvaristiku pro mnohé z nich tak přitažlivou.
  • V českých akváriích plavou miliony - Česko je velmocí v chovu a vývozu tropických rybek.
  • V ráji pavích oček - "Paví očka? Ta jsem měl jako dítě! Byla na mě moc obyčejná, teď už chovám mnohem vzácnější ryby..." - tvrdí někteří akvaristé. Jiní naopak kráse pavích oček propadli a sbírají za ně i mezinárodní ocenění.

Otázky a odpovědi


Aktivní uhlí - je nezbytné?

Výrobci filtrů i prodejci v akvarijních prodejnách se snaží zákazníkům vnucovat dojem nezbytnosti a nepostradatelnosti používání aktivního uhlí jako filtrační náplně v akvarijních filtrech. Firmy dodávají již s novým filtrem automaticky sáček s aktivním uhlím a prodavači zase nezapomenou upozornit na pravidelnou, opakovanou výměnu a nákup nových náplní. Tímto tak dochází ke zvyšování našich nákladů (a jejich zisku) za jednu z nejzbytečnějších věcí při provozování akvária.
Ano, aktivní uhlí opravdu dokáže z vody odfiltrovat látky, jako jsou různá léčiva, plyny, barvící a jedovaté látky, avšak po určité době dochází k jeho nasycení a trvalé adsorbování škodlivých sloučenin dále nenastává. Aktivní uhlí jde sice následně regenerovat např. horkou tlakovou párou, avšak málokterý akvarista má k tomu prostředky či znalosti včetně možnosti dělat nutné rozbory apod.
Stálé použití aktivního uhlí ve filtru je tedy opravdu zbytečné až nesmyslné, přičemž opakované používání nových náplní je finančně náročné a použití jedné náplně dlouhodobě pak zase naprosto neúčinné. Opodstatněné může být pouze mít jedno balení v zásobě pro případ nehody či léčby, kdy po několikadenním použití ve filtru aktivní uhlí posléze zlikvidujeme. Stejný účel však splní v takovémto případě i opakovaná výměna části vody.


Hnojení železem formou hřebíků do dna - jak je účinné?

O nepostradatelnosti železa, jakožto jednoho ze základních mikroprvků důležitých pro výživu rostlin, není pochyb. K jeho zajištění pro akvarijní rostliny se často doporučuje "recept starých akvaristů" spočívající v tom, že se do akvarijního dna zahrabou kousky rezavého železa, hřebíky apod. Odpůrci tohoto způsobu argumentují tím, že prý tato forma železa je pro rostliny nevyužitelná a pokud chceme železem přihnojovat, pak nezbývá než hnojit pouze komerčními prostředky, které obsahují železo v dvojmocné či chelátové formě, která je rostlinám snadno přístupná. Jak tomu tedy ve skutečnosti je?
Železo ve dvojmocné formě vázané v chelátech (cheláty jsou minerální látky upravené chelatací, neboli jsou kombinovány se směsí aminokyselin) je rostlinami opravdu snadněji využitelné než trojmocné železo. Avšak ani dvojmocné železo obsažené v umělých chelátech v komerčních hnojivech (včetně PMDD) není v akvarijní vodě trvale přítomno jen a pouze v této formě. Různé cheláty jsou totiž více či méně stabilní, časem se rozpadají a postupně přechází do jiných forem v závislosti na obsahu kyslíku, pH vody, světle, obsahu fosforečnanů, vápníku apod. Podotýkám, že akvarijní testy pro stanovení obsahu železa měří celkový obsah železa, tedy Fe2+ spolu s Fe3+. Kolik které formy ve skutečnosti opravdu je, nemáme žádnou šanci zjistit.
Rostliny přijímají minerální látky z vody včetně železa celým svým povrchem, avšak podstatnou část těchto živin dokážou přijímat i pomocí kořenů. Podíl kořenů na celkovém příjmu živin je u vodních rostlin rozdílný a závisí na relativní velikosti kořenového systému. Rostliny tedy mohou při nedostatku dvojmocného železa přijímat právě pomocí svých kořenů železo také v trojmocné formě (Fe3+). Děje se to tak, že svými kořeny vylučují organické kyseliny (např. kyselinu citronovou či jablečnou) a fenolické látky. Ionty železa jsou pak na povrchu kořenů fyziologickými a biochemickými reakcemi uvolněny, redukovány na Fe2+ a posléze přijímány. Jako chelátory mohou v akvarijním dně působit také organické složky detritu.
Pro doplnění tohoto textu si dovolím citovat také názor jedné z nejvýznamnějších osobností české akvaristiky pana Stanislava Franka, který prozradil, jak hnojí své rostliny, ve článku "Dodávání mikroprvků do akvárií versus zákon minima" vydaném v časopise AKVÁRIUM TERÁRIUM č. 8/2002.

... Dvojmocné železo podávané ve výrobcích v umělé chelatonové vazbě není zcela neškodné. Sám hnojím rostliny nejraději jednoduchým primitivním způsobem šupinkami oranžové rzi oloupané ze starého zvětralého železa, nebo rezavými železnými hřebíky (nejsou-li rezavé, v písku akvária zrezaví samy), tj. železem trojmocným. Časté námitky, že trojmocné železo není dostupné pro rostliny, jsou málo oprávněné. Naopak rostlinné kořenové vlášení svými kyselinami vytváří z trojmocného železa snadno dvojmocné, tj. přírodní cheláty, které rostlina přijímá chtivě a mnohem lépe a snadněji, poněvadž jsou jí chemicky vlastní. Rostlina přitom mění jen tolik železa trojmocného na dvojmocné, kolik ho právě potřebuje. Tím odpadá starost a obava z přehnojení umělým dvojmocným železem. Dvojmocné železo je totiž velmi škodlivé pro ryby a hlavně jejich mladé. Naproti tomu, trojmocné železo uložené v podobě rzi ve dně, rybám ani ve velkém množství neškodí v akváriu s neutrální či zásaditou vodou. Zároveň tímto způsobem nelze zásobou železné rzi ve dně vodu předávkovat a také odpadá dlouhodobě starost o pravidelné "přihnojování" železem. Rostliny se obsluhují samy. Obecně trojmocné železo existuje pouze při pH nad 6,8, dvojmocné pod 6,8. Proto ať používáme jakékoli hnojivo obsahující železo, je třeba maximální opatrnosti především v akváriích s měkkou kyselou vodou (viz žluté sraženiny dvojmocného železa v kyselých rašeliništích). Proto tedy opatrnosti nikdy nezbývá a méně je vždy více, pokud si nejsme zcela jisti, co našim rostlinám chybí ...

Na závěr ještě doplním symptomy nedostatku železa u rostlin: tvorba světlých skvrn nejdříve na mladých listech mezi žilnatinou, která přitom zůstává normálně zeleně zbarvená, blednutí mladých listů, při větším nedostatku železa jsou listy sklovité až průhledné.
Pozor! Škodlivý je i nadbytek železa, který se projevuje poškozením chloroplastů, kdy listy rostlin mají tmavý, bronzový odstín, mohou žloutnout, kroutit se a při velkém přebytku železa listy odumírají. Při nadbytku železa se navíc také blokuje příjem manganu (Mn), což vede k podobným projevům jako při nedostatku železa. A jsme v začarovaném kruhu, kdy bez rozboru v chemické laboratoři nevíme, kolik čeho ve skutečnosti ve vodě chybí nebo přebývá.


Jak chladit vodu?

Při déletrvajících vedrech může teplota v některých bytech a následně i teplota vody v akváriu stoupat až k 30 °C i výše. Pokud nejsme šťastnými majiteli klimatizace, objevují se pak časté dotazy - jak chladit vodu v našem akváriu?
Běžné druhy ryb krátkodobě takovéto zvýšení teplot zvládnou bez problémů. Při teplotách vody po více dnů nad třicetistupňovou hranici a pro druhy ryb, které mají teplotní optimum při nižších teplotách lze pak doporučit některá z následujících opatření. Snížíme intenzitu či dobu osvětlení (vysoká teplota v uzavřeném prostoru krytu) a lze také doporučit zabudování malých ventilátorků z počítače do osvětlovacího krytu, které pak vyhání teplý vzduch od zářivek z krytu ven. Částečně pomůže i dlouhodobě zapnutý větší stolní ventilátor nasměrovaný na akvárium. Při vyšších teplotách klesá ve vodě obsah rozpuštěného kyslíku, takže zavedeme silné vzduchování či přivzdušňování pomocí filtrace a pokud sytíme vodu CO2, vypneme jeho přívod. Zejména v rostlinami hustě zarostlé nádrži a při hladině plné plovoucích rostlin pak nad ránem ryby lapají u hladiny po vzduchu a hrozí nebezpečí jejich udušení. V noci totiž neprobíhá fotosyntéza a rostliny pak také spotřebují nemalé množství kyslíku. Poměrně málo účinné a pouze nárazové, s krátkodobým účinkem jsou způsoby chlazení vody pomocí výměny části vody za studenou, vkládání ledu (zmrzlá voda v PET láhvích) apod.
Samostatné profesionální chladicí systémy pro akvária jsou finančně velmi náročné a své uplatnění mohou najít snad pouze v mořské akvaristice. Z tohoto důvodu by se už mnohem lépe vyplatila investice do klimatizace pro celou místnost, díky čemuž budou mít přijatelnou teplotu nejen ryby, ale i my.

Odkazy:
Akvarko.cz - Odvětrávání osvětlení, návod na výrobu

Jak odstranit vodní kámen?

Nevzhledné usazeniny vodního kamene na stěnách akvária v úrovni hladiny odstraníme jednoduše stěrkou se žiletkou, přičemž se netřeba obávat poškrábání skel akvária. Krycí skla zanesená vodním kamenem brání v dosti značné míře pronikání světla do nádrže a je proto nutné pravidelně udržovat jejich čistotu. Toho lze dosáhnout nejsnadněji pomocí hadříku nebo molitanové houby na nádobí se zdrsněnou stranou spolu s octem, kyselinou citronovou případně použijeme sůl s octem. Po nanesení necháme chvilku působit, po setření opláchneme ze skel teplou vodou a vytřeme do sucha.


Jakou máte vodu?

Tabulka - vybrané parametry vodovodní vody z různých zdrojů v ČR
zdroj
(limit dle vyhl. MZ 376/2000 sb.)
pH
(6,50 - 9,00)
tvrdost °dGH; mmol/l
(5,0-30,0°dGH; 0,9-5,4 mmol/l)
dusitany mg/l
(max 0,5 mg/l)
dusičnany mg/l
(max 50 mg/l)
Blansko 7,77 17,08; 3,05 0,004 10,90
Boskovice 7,92 14,84; 2,65 0,004 28,20
Beroun 7,51 6,00; 1,07 0,003 32,50
Brno 7,37 16,80; 3,00 0,012 39,90
Břeclav 8,20 15,12; 2,70 0,002 4,20
České Budějovice 7,90 5,04; 0,90 - 6,50
Hodonín 7,77 17,86; 3,19 0,000 3,40
Jihlava 7,58 7,62; 1,36 0,01 6,10
Karlovy Vary 7,04 6,89; 1,23 0,000 0
Kladno 7,50 19,04; 3,4 0,000 11,00
Náchod 7,40 10,08; 1,80 0,01 14,00
Ostrava 7,77 3,98; 0,71 0,01 7,60
   Plzeň 7,96 7,78; 1,39 - 12,09
Praha (Káraný) 7,52 13,16; 2,35 0,01 17,90
Praha (Želivka) 8,12 6,16; 1,1 0,01 24,10
Přerov (Troubky) 7,77 12,15; 2,17 0,004 2,30
Vyškov (Dědice) 7,61 24,36; 4,35 0,005 29,10
Znojmo 8,34 8,06; 1,44 0,001 34,10
Žďár n.Sáz. (Mostiště) 8,00 6,33; 1,13 0,112 39,80
Žďár n.Sáz. (Vír) 8,20 4,87; 0,87 0,134 18,20
Poznámka - aktuální hodnoty lze zjistit na uvedených odkazech

Mohou se spolu chovat neonky a skaláry?

Ano, neonky obecné (Paracheirodon innesi), neonky červené (Paracheirodon axelrodi), ale i další tetrovité ryby můžeme při dodržení určitých náležitostí chovat v jednom společném akváriu zároveň se skalárami (Pterophyllum scalare). Nejvhodnější soužití je v případě, že uvedené druhy chováme spolu odmalička, kdy jsou skaláry takto na drobnější rybky ve svém okolí zvyklé a nepovažují je za kořist. Skaláry se však dožívají mnohem vyššího věku než tetrovité ryby, a proto pokud chceme po čase přidat do akvária k velkým vzrostlým skalárám nově zakoupené drobnější mladé rybky, nejlépe pokud tak učiníme za tmy či aspoň večer při zhasnutém osvětlení. Pokud však do nádrže, kde jsou již dlouhodobě zabydlené velké dospělé skaláry, které nikdy soužití s malými druhy nepoznaly, vpustíme nové drobné rybky, skaláry je považují za potravu a tyto se stávají terčem jejich útoků.


Nesnášenlivost rostlin nebo něco úplně jiného?

Mezi mnoha akvaristy panuje názor, že určité druhy rostlin se navzájem nesnáší a zasazené spolu v jedné nádrži pak některé nerostou, "bojují" mezi sebou a pomocí jakýchsi výluhů si upravují vodu, až jedny druhy zcela umoří ty jiné atd. Jsou pak doporučovány různé zaručeně nevhodné kombinace - nejčastěji kryptokoryny a zákrutichy, ale i šípatkovce a stolístky, šípatky a zákrutichy aj.
Jak to tedy ve skutečnosti je? Jak to, že v některých nádržích uvidíme vedle sebe bez problémů bujně rostoucí kryptokoryny i zákrutichy, zatímco v jiném akváriu se některým z těchto druhů rostlin (ale i jiným) nedaří a nerostou? Příčinou není žádná neurčitá nesnášenlivost, ani vylučování inhibitorů růstu, jak je tomu u suchozemských rostlin (ořech). Vše je to jenom o co nejlepším využití nabízených podmínek, jako jsou: světlo, živiny, dno, voda. Je obtížné říct, co nastává dříve, zda-li prostředí ovlivňuje růst rostlin nebo rostliny svým růstem ovlivňují své prostředí.
Mnohé druhy rostlin vyžadují dostatek světla a ve stínu se jim nedaří, další zase rostou dobře i v přítmí a na silném světle vytváří zakrslé formy. Takže např. bujně rostoucí zákrutichy se svými dlouhými listy splývajícími na hladině značně ubírají množství dopadajícího světla pro jiné rostliny. Rychle rostoucí druhy dokážou také odčerpat z vody velké množství dostupných živin, takže pomaleji rostoucím rostlinám se pak nedaří. Rozdílná je i náročnost rozličných rostlinných druhů na obsah mnoha obtížně změřitelných a zjistitelných živin. Naproti tomu i nadbytek některých živin působí u mnoha druhů jako brzda jejich růstu. Jiné rostliny zase bez problémů snáší vyšší tvrdost vody a naproti tomu v měkké vodě nerostou, u jiných druhů je tomu právě naopak. Další rostliny snáší bez problémů časté přesazování, oproti tomu kryptokoryny po přesazení rostou hůře a déle jim trvá, než se znovu uchytí. A tak by se dalo pokračovat dále - kořenový systém rostlin, vliv dopadajícího venkovního denního světla, vhodná i nevhodná filtrace a proudění vody apod.
Proto pokud chceme mít v našem akváriu pestřejší druhovou skladbu rostlin, dbáme na to, aby se rychle rostoucí rostliny příliš nerozrůstaly a nestínily tak jiným druhům, pravidelně je protrháváme, přesazujeme, občasnou částečnou výměnou vody a odkalováním zabraňujeme nadbytku živin ve vodě i v substrátu dna. Ty druhy rostlin, které přesto opakovaně v podmínkách naší nádrže nerostou, dále nepěstujeme a nahradíme za jiné. Věnujeme pozornost již výběru nabízených druhů rostlin, nemluvě o tom, že mnohé bahenní druhy rostlin pod vodou trvale nerostou.


PMDD - co to je?

Je to kapalné hnojivo pro akvarijní rostliny, které však v žádném akvarijním obchodě nekoupíte. Tohle hnojivo si totiž můžete sami připravit doma, jeho zkratka je z angličtiny a znamená - "kapkové hnojivo chudého muže". Jedná se o směs minerálních solí a stopových prvků, neobsahuje fosfáty. Námi připravovanou směs si můžeme přizpůsobovat individuálním podmínkám a parametrům vody, což je spolu s cenou hlavní předností tohoto způsobu přihnojování akvarijních rostlin oproti již hotovým komerčním kapalným hnojivům různých výrobců. Nesmíme však zapomenout, že ani PMDD není tím "zázračným" přípravkem, který nám zajistí zdravou a svěží zeleň v našem akváriu, takže jeho bezmyšlenkovité lití do vody způsobí více škody než užitku.

Jak jej získáme?

  • Objednáním komponentů přes internet - AQUA-Rosik nebo PMDD - Hnojivo.
  • Seženeme si jednotlivé chemikálie sami (lékárna, drogerie, prodejna zahrádkářských hnojiv).

Složení PMDD

  • 16 g - směs stopových prvků - TENSO COCTAIL (Fe, Mn, Ca, Zn, B, Cu, Mo) nebo 9 g PLANTEX
  • 14 g - K2SO4 síran draselný
  • 33 g - MgSO4x7H2O heptahydrát síranu hořečnatého
  • 6 g - KNO3 dusičnan draselný
  • 300 ml - destilovaná voda

Použití, dávkování PMDD

  • míchání - Nejhůře je rozpustný K2SO4 síran draselný, který ve vodě rozpouštíme jako první. Pro lepší rozpustnost je možné zvýšit množství vody na 400 ml (následně adekvátně zvýšíme i dávkování). Případné usazeniny ničemu nevadí a před použitím hnojivo promícháme. Barva roztoku přechází postupně od nazelenalé až po světle zelenohnědou či hnědavou.
  • skladování - Namíchané hnojivo uchováváme v chladničce v neprůhledné plastové či skleněné nádobě, kterou neopomeneme řádně označit.
  • dávkování - Je velmi individuální, závislé od parametrů vody, množství rostlin, hustoty rybí osádky. Zpravidla každodenně či obden dávkujeme 2-6 ml na 100 l vody. Jednotlivou dávku nelijeme přímo do akvária, ale rozředíme v menším množství vody z nádrže a rovnoměrně rozléváme po celé hladině. Pokud občas zapomeneme nebo během naší delší nepřítomnosti nehnojíme, nedoplňujeme vynechané dávky hnojení naráz ve větším množství, nýbrž pokračujeme v běžných dávkách tak jako předtím.
  • Při vysokém obsahu dusičnanů NO3, ať už ve vstupní vodě nebo v samotném akváriu (větší hustota zarybnění), namícháme roztok hnojiva bez dusičnanu draselného KNO3. Pokud následně klesnou hodnoty dusičnanů NO3 v akváriu díky bujnému růstu rostlin na nízkou úroveň, dávkujeme dusičnan draselný KNO3 individuálně v samostatném roztoku.
  • U velmi tvrdé vody můžeme namíchat hnojivo pouze z mikroprvků. Zbylé složky namícháme zvlášť a přidáváme pouze občas.

Potřebujeme snižovat pH a okyselovat vodu?

Nejeden začínající akvarista se dozvídá z některé literatury nebo většinou v akvarijní prodejně či na internetu, že je nutné mít vodu v akváriu mírně kyselou o hodnotách pH např. 6,5 - 6,8. Po zjištění, že jeho používaná vodovodní voda je vždy zásaditá, je mu doporučeno zakoupení různých přípravků pro okyselení vody (PH MINUS, ACIDON, výluhy z rašeliny ad.) s tím, že prý pomohou zajistit lepší kondici ryb, růst rostlin, zamezí růstu řas atd. Málokdy je však upozorněn, že u tvrdší vody je přidávaní těchto přípravků zbytečné, neboť voda o vyšší uhličitanové tvrdosti má vyšší pufrační schopnost, neboli stabilitu pH a po okyselení vody nalitím různých kyselin, se pH po čase vždy vrací zpět k zásaditým hodnotám.
Nejdříve k té zásaditosti vodovodní vody. Každá vodovodní voda je po úpravě ve vodárnách více či méně zásaditá. Kyselá voda by totiž způsobovala nadměrnou korozi vodního potrubí. Měkké vodovodní vody mají pH dokonce mnohem zásaditější než vody o vyšší tvrdosti, což je způsobeno nižší pufrační schopností měkké vody, čímž dochází k větším výkyvům pH jak nahoru, tak i dolů.
Převážná většina nejběžnějších akvarijních ryb nevyžaduje nutně zrovna mírně kyselou vodu. Dodržování velmi úzkého rozmezí hodnot pH a tvrdosti vody, které bývá uváděno v některých zdrojích, je u odrostlých a dospělých ryb naprosto zbytečné, má smysl pouze pro výtěr ryb, vývoj jiker a odchov potěru. Ryby chované akvaristy po mnoho generací v běžných vodovodních vodách jsou v dospělosti již zcela přizpůsobené naprosto odlišným vlastnostem vody než v jejich přirozené domovině. I ve volné přírodě se ryby musí přizpůsobovat změnám podmínek, ve kterých žijí, kdy zde během dne i roku kolísá teplota vody, při střídání období sucha a dešťů se mění obsah solí a tím tvrdost vody atd.
To stejné platí také pro akvarijní rostliny. Běžně pěstované druhy dokážou růst při dosti širokém rozmezí parametrů vody a ty rostliny, kterým se přesto v podmínkách našeho akvária nedaří, se dále nesnažíme pěstovat nebo je zkusíme nahradit jinými druhy. A řasy, ty při svých mnohem nižších životních nárocích oproti vodním rostlinám, dokážou velmi dobře růst a rozbujet se, jak ve vodě tvrdé či měkké, tak v kyselé nebo zásadité.
Proto nedodržujme úzkostlivě určité parametry vody jejím umělým upravováním, nýbrž jen jednoduchou pravidelnou výměnou části vody za čerstvou docílíme snadno toho, že se chovanci našich akvárií budou cítit spokojeně v téměř jakékoliv vodě.


Přemnožení plži - jak na ně?

K častým dotazům nejen akvaristů - začátečníků patří otázka, jak zatočit s přemnoženými šneky, případně panují obavy ze samotného zavlečení vodních plžů do akvarijní nádrže.
Nejdříve je třeba uvést, že tito vodní bezobratlí živočichové jsou přirozenou součástí vodního prostředí a v naší miniaturní napodobenině malého úseku živé přírody jsou spíše k užitku než ke škodě - viz bezobratlí - plži. Jejich masivní přemnožení v akváriu, zejména u drobných druhů, svědčí většinou o chovatelských chybách ze strany akvaristy, které spočívají hlavně v překrmování ryb a zanedbání údržby spojené s odkalováním dna akvária.
Jako metodu boje proti přemnoženým plžům v žádném případě nepoužíváme chemické preparáty na bázi toxické mědi nabízené v prodejnách. Tyto přípravky škodí nejen plžům, ale i rybám a rostlinám! Navíc po jejich aplikaci a hromadném úhynu velkého množství plžů hrozí při ponechání uhynulých plžů v akváriu narušení biologické rovnováhy. Podobně nesmyslné jsou rady na pořízení ryb, u kterých tvoří plži přirozenou součást jejich potravy (čtverzubci, mřenky). Ale co si pak akvarista s těmito počne dále, až ryby s plži zatočí? Nemluvě o tom, že mnohé tyto druhy ryb se svou dravostí, vzrůstem či nesnášenlivostí nehodí do běžného společenského akvária.
Pokud dojde k přemnožení drobných druhů plžů v našem akváriu a pravidelné ruční odebírání ke snížení jejich počtu nestačí, máme několik jednoduchých možností jak jejich populaci omezit:

  • Ryby krmíme tak, aby nezůstávaly žádné zbytky potravy. Při vyhladovění ryb pak některé druhy dokážou hlavně mladé plže zdárně požírat - skaláry, bojovnice, čichavci, rájovci, nakladená vajíčka plžů pak krunýřovci apod.
  • Do akvária vložíme uvařené plátky mrkve, cukety, brambor, okurky, listy salátu, kde se pak plži ihned slézají a můžeme je tak snadněji ručně vysbírat.
  • Zakoupíme, případně si doma vyrobíme, tzv. past na šneky. Jedná se o krabičku s otvory, do které se vkládá návnada (tabletové krmivo, kousky zeleniny), přičemž vstupní sklopná zarážky jdou otevřít pouze dovnitř, takže plži nalákaní na potravu se zpět ven již nedostanou.

Vyslovujete správně latinská jména ryb a rostlin?

Mnoho i zkušených akvaristů zná platné latinské názvosloví akvarijních ryb či rostlin, ale nedokážou už některá jména správně vyslovit, takže může nastat nedorozumění při vyslovování některých jmen chybným způsobem.
Důležitým pravidlem je výslovnost latinských slov cizojazyčného původu, kdy neplatí výslovnost v původním jazyce, nýbrž platí výslovnost latinská (whitei se nečte "waitii" nýbrž "whiteji").
Názvy ryb, které doposud nebyly vědecky popsány, se označují rodem a zkratkou sp. ("species").


Tabulka - zásady latinské výslovnosti
píše se výslovnost příklad
c [K] - před a, o, u, před všemi souhláskami a na konci slova Carassius - [karasius]
Corydoras - [korydoras]
[C] - před e, i, před dvojhláskami ae, oe Cichlidae - [cichlidé]
Ceratopteris - [ceratopteris]
ae, oe [É] Siluridae - [siluridé]
Poecilia - [pécilia]
äe, öe [AE, OE] Capöeta - [kapoeta]
ph [F] sphenops - [sfenops]
ti [CI] - před samohláskami a dvojhláskami Puntius - [puncius]
Botia - [bocia]
[TY] - po souhláskách s, t, x vždy (i když následuje samohláska) Pistia - [pistya]
gu, qu, su [GV, KV, SV] - před samohláskami Panaque - [panakve]
aquaticus - [akvatikus]
s [Z] - mezi samohláskami nebo dvojhláskami Colisa - [koliza]
di, ti, ni [DY, TY, NY] amieti - [amiety]
rh [R] Rhodeus - [rodeus]
th [T] Nothobranchius - [notobranchius]

Chyby a omyly

Budu se zde snažit upozornit na některé chyby, kterých se mnozí, včetně mě, dopouštěli a dopouštějí. K tomu všemu se také různé omyly objevují ne internetu i v literatuře.

Omyly v literatuře

I v akvaristické literatuře se najdou mnohé polopravdy či nesmysly, které jsou ve skutečnosti zcela nebo částečně vyvratitelné. Další v knihách uváděné údaje se často v praxi vůbec nepotvrzují, případně jsou s určitým problémem spojené rozdílné a ne zcela jednoznačné zkušenosti.

Vzduchování - opravdu škodí rostlinám?

K. Rataj - Návod na pěkné akvárium, I. Scheurmannová - Akvarijní rostliny
Z výše uvedených zdrojů přejímají mnozí akvaristé bez rozmyslu tvrzení, že použití vzduchování v akváriu škodí rostlinám nebo má za následek jejich špatný růst, případně se pak objevují názory, že kyslík je v akváriu jako jed a okysličování vody zabíjí rostliny. Tyto uváděné nesmysly a polopravdy se vyrojily až v poslední době, kdy nastal rozmach v používání výkonných filtrů spolu se sycením vody oxidem uhličitým. Jak to tedy dělaly generace dřívějších akvaristů v dobách, kdy vzduchování a vzduchem poháněné filtry byly vrcholem akvarijní techniky, že jim rostliny rostly bez větších problémů?
Vzduchování v akváriu vůbec rostlinám nijak nevadí. Přispívá, stejně jako filtrace, k lepšímu pohybu vody a k výměně plynů v ní obsažených. Vzduchování se nerovná okysličování, neboť do vody se nedostává pouze kyslík, což je jenom jedna ze složek vzduchu, ale i další plyny obsažené ve vzduchu, včetně oxidu uhličitého. Kyslík v akváriu naprosto ničemu neškodí, ba naopak je velmi důležitý nejen pro ryby a v noci i pro rostliny, přičemž je také neustále spotřebováván při procesech odbourávání škodlivých dusíkatých látek.
Pokud však dodáváme do vody uměle oxid uhličitý, je voda tímto plynem přesycena a pohyb vody způsobený právě vzduchováním nebo i silnějším prouděním z výstupu filtru přispívá k vyrovnání obsahu plynů ve vodě zpět na rovnovážnou úroveň a sycení CO2 je tak neúčinné. Výše uvedené nesmyslné tvrzení o škodlivosti vzduchování v akváriu má zřejmě také původ v používání příliš výkonných filtrů. V posledních letech se totiž rozšířilo používání elektrických filtrů s čerpadlem, což jsou často filtry s malým objemem filtrační plochy, ale zato s velkým hodinovým průtokem převyšujícím několikanásobně objem akvária, díky čemuž tak dochází mnohem účinněji k okysličování vody než při mírném vzduchování. Tyto rychle průtokové filtry tímto také přispívají k velmi rychlé oxidaci živin nezbytných pro růst rostlin, což je spolu s prodejem emerzních rostlin tím hlavním důvodem, proč rostliny rostou špatně nebo vůbec.

Zařizování akvária

Dick Mills, Vaše akvárium
V uvedené knize autor popisuje postupně po jednotlivých krocích zakládání akvária včetně názorných fotografií od umístění nádrže, založení dna, přes instalaci techniky, napuštění vody až po zasazení rostlin a vpuštění ryb. Z uvedeného postupu se hlavně začínající akvarista může domnívat, že vpustit ryby do čerstvě zařízeného akvária ihned po napuštění vody a zasazení rostlin je naprosto normální a nezpůsobí to žádné vážnější komplikace. V tomto návodu ani jinde v knize není totiž vůbec uvedeno, že při okamžitém vpuštění plného počtu ryb najednou hrozí posléze otrava ryb čpavkem či dusitany při dosud nezaběhlém procesu odbourávání dusíkatých látek. Je zcela opomenuto, že filtry potřebují určitou dobu, než začnou plnit svoji funkci. Nikde ani není napsáno, že je třeba alespoň pár dní počkat, než vpustíme prvních několik málo ryb a teprve později doplňujeme postupně další jedince.


Akvaristiky

Hodnocení několika navštěvovaných akvarijních prodejen.

  • Akvárium SKLO-REX - Brno, Koperníkova 19 
    Troufnu si napsat, že se jedná zcela jistě o nejlepší prodejnu a to nejen na jižní Moravě. Obchod je zaměřen vyloženě na akvaristiku, takže zde nepřekáží krmiva pro psy, kočky apod. Najdete zde udržované velké prostorné prodejní nádrže, široký výběr ryb v perfektní kondici, rostlin (emerzní z pěstírny), techniky, krmiv, akvarijních nádrží vlastní výroby, pozadí a mnoho dalšího. Ceny ryb jsou o něco vyšší než v jiných prodejnách, jinak jsou ceny na podobné úrovni jako jinde. Pokud si ze zdejší nabídky nic nevyberete, můžete se alespoň pokochat pohledem na několik překrásných výstavních akvárií zařízených dle různých biotopů vod z celého světa.
  • AKVA ZOO SHOP - Hustopeče u Brna, Janáčkova 6 
    Akvaristika tvoří převážnou část prodejny, kde najdete i potřeby pro chovatele ptáků, koček, psů apod. Občas zde najdete ne příliš běžné druhy ryb či přebytky rostlin od akvaristů. Vaši pozornost může zaujmout malé vkusně zařízené rostlinné akvárium.
  • Super ZOO - Břeclav, Nákupní centrum Tesco 
    Obchod je součástí sítě maloobchodních prodejen. Prodej většiny zboží je formou samoobsluhy. Lze zde nalézt celkem pestrou nabídku všemožných chovanců, od ryb, přes terarijní zvířata až po hlodavce a ptáky. Výhodou je otevírací doba i přes víkend, kdy se zde pak dá koupit léčivo na krupičku zavlečenou odtud nakoupenými rybkami.
  • HORNBACH - Brno, ul. Heršpická 
    V mnoha nádržích i v brněnském Hornbachu najdete uhynulé a ohlodané kusy ryb. Propadlá břicha mnoha prodávaných ryb svědčí o tom, že ryby nejsou zřejmě vůbec krmeny, takže personál má pak méně práce s následnou údržbou holých nádrží bez jakéhokoliv zařízení. Ceny nabízených ryb a rostlin jsou mnohem vyšší než jinde, což nevyvažuje ani celkem bohatý výběr techniky, krmiv a příslušenství.



www.akvarijni.cz © 2002- - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz

nahoru