Stručné zásady chovu halančíků


Halančíci dosahují velikosti od 2 cm až po 30 cm. Obývají nejrůznější biotopy, od říček až po horké minerální prameny. Je tedy velice obtížné podat všeobecné informace o jejich chovu. Z tohoto důvodu jsou následující řádky určeny pouze pro chov běžných druhů (a také téměř všech druhů doporučených pro začátečníky.)

Halančíky nejlépe chováme v nádrži samostatně, případně společně s tetrami nebo parmičkami. Pokud jim zajistíme dostatek úkrytů v dobře osázené nádrži, budou se cítit bezpečně a budou pěkně zbarveni. Dostatek úkrytů snižuje projevy agresivity mezi rybami. Nejčastěji dochází k napadání jedinců vlastního nebo podobného druhu.

Díky nízkému metabolismu a toleranci vůči široké škále teplot (pozor, teplota však musí zůstat stálá), jsou halančíci dobře chovatelní. Některé menší druhy mohou být dokonce chovány v nádržkách o objemu 4 litry, bez filtračního zařízení a za pokojové teploty. Ale stejně jako ostatní akvarijní ryby potřebují, k tomu aby prosperovali, pravidelně vyměňovat vodu. Musíme je však ochránit před rychlými změnami v chemismu vody a její teploty.

S výjimkou druhů přizpůsobených k příjmu vodních řas, jako své potravy, potřebují halančíci živou potravu bohatou na proteiny. Většina druhů halančíků však dobře přijímá sušenou nebo mraženou potravu (např. mražené hovězí srdce).

Halančíci jsou poměrně odolní vůči nemocem. Rod Nothobranchius je poměrně často napadán obrněnkou hruškovitou (Piscinoodinium pillularis). Tento parazit je přítomen latentně v téměř všech chovech a projeví se teprve při chybě chovatele. Ryby vypadají, jako by byly poprášeny žlutohnědými tečkami (krupičkami).

zdroj: ZVEREX - AQUA-CENTRUM


 zpět

www.akvarijni.cz © 2002- - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz