Už název této rybky napovídá, že se jedná o velice dekorativní druh. Na běložlutém podkladě vystupují po celém těle výrazné černé proužky, skvrny a jakési vlnkování. Rybka dorůstá maximální velikosti 6 cm. Ideální pro odchov pancéřníčků rodu Corydoras jsou dva samečci na jednu samičku. Na vodu nejsou tito pancéřníčci nikterak nároční, pH okolo 7, středně tvrdá voda. Vyhovuje jim teplota okolo 22 - 25 °C.
K podpoření výtěru je vhodné podle některých chovatelů ryby nechat několik dní při vyšší teplotě okolo 26 - 29 °C, a potom náhle teplotu snížit na hodnotu, při které byli tito pancéřníčci běžně chováni. Vlastnímu tření předchází dlouhé milostné hry a tzv. plané tření. Po těchto přípravách dochází ke skutečnému tření. Samečci pronásledují samičku tak dlouho, až se jednomu z nich podaří zaklesnout se samičkou trnem prsní ploutve a rybky se při tomto manévru přitisknout k sobě bříšky.
Přitom samec za třepotavých pohybů celého těla vypouští mlíčí. Potom samec uvolní stisk trnu prsní ploutve a samička při plavání vypustí několik jiker do pseudovaku vytvořeného z břišních ploutví. Pak vyhledá vhodný podklad a po ještě posledním zběžném očištění na něj nalepí jikry. Podkladem mohou být rostliny, kameny, vybavení akvária i samotné stěny nádrže.
Na hlavním čištění, které předchází třecímu aktu, se podílí samička i samečci, na rozdíl od jiných druhů rodu Corydoras např. Corydoras schultzei, kde se na čištění podkladu podílí pouze samička. Rozplavaný potěr krmíme naupliemi buchanek a perlooček, dále mikrami. Během asi dvanácti měsíců rybky pohlavně dospívají. Pancéřníček krásný, stejně tak jako většina jeho příbuzných z rodu Corydoras, je nenáročný chovanec, a proto ho lze vřele doporučit i začínajícím akvaristům.
Viktor Jílek
Akvárium Terárium 3/1985 (upraveno)