Ryby jako pomocníci v akváriích

Život ryb, rostlin a s ním související přítomnost živočišných a rostlinných součástí života v akváriu je velmi složitou záležitostí. Akvárium je jen napodobením života v přírodě v miniaturních prostorech. Při veškeré naší snaze se zásadně odlišuje od přírodního biotopu, ať již z hlediska osvětlení, obsahu minerálních látek, či udržení biologické rovnováhy. Akvárium tedy musí být vybaveno základními prostředky, které mají za úkol udržet jeho stav v oblasti co nejbližší biologické rovnováze v přírodě. Jedná se především o různá vzduchovací a filtrační zařízení.

V malém prostředí akvária působí s daleko větším dopadem svého účinku fyzikální a chemické vlivy (teplota, koncentrace odpadních látek aj.), ale i vlivy biogenního původu např. různá onemocnění způsobená mikroorganismy. Životní prostředí akvária není z tohoto hlediska stabilní, ale podléhá krátkodobým či dlouhodobým změnám. Pravidelným čištěním se pak snažíme stav akvária přiblížit k hodnotám, ve kterých je život rybek a rostlin nejlepší.

Mezi nepříznivé činitele ovlivňující negativně život v akváriích patří kromě jiných, nadměrná tvorba řas a výskyt škůdců. Řasy působí nepříznivě i na vzhled akvária. Akvaristé se často potýkají a těžce vyrovnávají s problémy způsobenými řasami a škůdci. Můžeme použít mechanických či chemických prostředků, ale při tom skoro vždy negativně působíme na rovnováhu v nádrži, a ne vždy jsou výsledky naší snahy přesvědčivé z dlouhodobého hlediska, protože je musíme opakovat.

Pokud využijeme potravní specializace jistých druhů akvarijních ryb, pak naše výsledky nemusí být zase tak zlé. Samozřejmě při invazních onemocněních se použití léčiv, lázní či chemických prostředků nevyhneme. Musíme však být opatrní při dávkování, protože metody ničení těchto preparátů jsou většinou založeny na rozdílné odolnosti ryb a rostlin na jedné straně a škůdců na straně druhé. Takže při příliš vysokých dávkách se nemusíme zbavit pouze škůdců.

Řasy jsou nedílnou, ale nevítanou součástí každého akvária. Vyskytují se různé druhy řas, v každém případě však působí v akváriu nepříznivě a snižují jeho estetičnost. Základním předpokladem k omezení růstu řas je dokonalé vybavení akvárií vzduchovacím a filtračním zařízením, trvalé umělé osvětlení v délce okolo 12 hodin, vhodné intenzity a s vhodným spektrálním složením, pokud možno bez přístupu denního světla. Dále hraje důležitou úlohu pravidelné čištění akvárií.

I při dodržení těchto základních podmínek nemůžeme zcela zabránit jejich tvorbě, protože se dostávají do akvarijního prostředí pravidelně s potravou, rostlinami a nalézají zde vhodné prostředí k dalšímu životu. K odstranění řas jsou vhodné ryby, pro které představují řasy základní nebo nutnou potravu. Vhodným zarybněním můžeme potom udržet akvárium v esteticky dobrém stavu, i když pravidelné čištění nádrže je nezbytnost, které se v žádném případě nemůžeme vyhnout.

Nutnost rostlinné stravy pro chov černé živorodky ostrotlamé (Poecilia sphenops) je dostatečně známá. Je proto vhodnou rybkou snad do každého i toho nejběžnějšího akvária, vyžaduje teplotu okolo 25 °C a na kvalitu vody není vůbec náročná. Velké uplatnění se v posledních letech dostává krunýřovcům mnohoostným (Ancistrus multispinnis), kteří spásají kolonie řas a neustálým pohybem po nádrži zabraňují jejich shlukování. Obdobným způsobem se chovají při odstraňování řas i krunýřovci vláknoocasí (Dasyloricaria filamentosa).

Jsou vhodní pro akvária s teplotou okolo 22 °C. Jejich spotřeba řas není snad tak velká jako u předchozího druhu (větší je v mládí), řasy jsou však pro ně důležitou složkou jejich potravy. Jsou naprosto mírumilovní a nenároční. Přísavka thajská (Gyrinocheilus kaznakovi) nám sice spolehlivě nádrž vyčistí od řas, ale přisává se na některé ryby např. skaláry, takže není příliš vhodná. Další skupinou, jejíž významnou potravní složkou jsou řasy, tvoří u nás parmičky červenoocasé (Labeo bicolor) a parmičky červenoploutvé (Labeo frenatus).

Pro velikost svého vzrůstu jsou však vhodné do větších nádrží. U těchto druhů je potřeba rostlinné potravy zvláště u mladých jedinců, které musíme přikrmovat špenátem. Podobně i mřenka nádherná (Botia macracantha) vyžaduje větší nádrže, i když tento druh je spíše všežravec a rostlinná strava je pro něj doplňková. Kromě živorodky ostrotlamé, všechny ostatní druhy sbírají potravu ze dna a tím jsou všestranně prospěšné, protože nedochází k hnití rostlinných zbytků a navíc zabraňují tvorbě povlaků např. sinic.

Do nádrže se nám s potravou mohou dostat různí škůdci jako nezmaři, ploštěnky nebo pijavice, tyto však můžeme oddělit od planktonu scezením či mechanickým odstraněním z nádrže. Pokud je však přehlédneme, dokážou se v akvarijních podmínkách lavinovitým způsobem rozmnožit a pak nezbývá nic jiného než použít chemických preparátů (Antihydrin, Gastropex, skalice modrá) anebo použít naše chovance, jako přirozené nepřátele těchto škůdců.

Nezmar (Hydra) je nevítaným hostem pro své žahavé buňky, které nepříznivě působí na ryby a navíc spotřebovává plankton. Nejlépe se s nezmary dokáže vypořádat čichavec šedý (Trichogaster trichopterus trichopterus) a jeho variety a barevní mutanti. Samotné přelovení rybek do napadené nádrže vede k téměř okamžitému stažení nezmarů do kuliček. Po několikadenním nekrmení, které nemůže ostatním rybkám ublížit, nezmaři mizí v útrobách čichavců. Zvlášť výhodné je mít k dispozici mladé jedince, kteří jsou žravější. Podobně lze užít i příbuzného čichavce perleťového (Trichogaster leeri).

Ploštěnky (Planaria) bývají do akvária zavlečeny hlavně s rostlinami od jiného akvaristy. Jejich přítomnost zpočátku neregistrujeme, protože vedou skrytý noční život. Jsou to nečlánkovaní červi s velkou regenerační schopností. Živí se odumírajícími živočichy a rozmnožují se dělením. Nejlépe se proti nim osvědčil rájovec dlouhoploutvý (Macropodus opercularis), který patří také mezi vynikající ničitele nezmarů. Tento naprosto nenáročný druh nemá v boji proti nezmarům či ploštěnkám konkurenci.

Pijavky nejčastěji do akvária zavlečeme s nitěnkami. Bývá jich více druhů, žijí skrytým životem na dně. Často se vyskytují mezi kořeny rostlin a hlavně pod kameny. Jejich konzumentem je hrotočelec indický (Mastacembelus pancalus). Pokud podceníme počet různých plžů dovlečených s přírody spolu s planktonem, pak se mohou přemnožit v akvarijních podmínkách natolik, že se stanou hrozbou pro rostliny. Přirozeným nepřítelem plžů je vrubozubec paví (Astronatus ocellatus) a bojovnice pestrá (Betta splendes).

Vrubozubce však můžeme použít pouze v nádržích, které máme osázené velkými rostlinami s tuhými listy a rozsáhlým kořenovým systémem, protože menší rostliny by vybagrovali nebo je mechanicky poškodily. Bojovnice nás sice přemnožených plžů zbaví pomaleji, ale naprosto šetrně. Jak sami vidíte, pokud stav nenecháme dojít do nějaké mezní situace, kterou musíme radikálně řešit, mohou nám pomoci řešit naše starosti s řasami a některými škůdci přímo naši chovanci. I když na druhou stranu je třeba zdůraznit, že moderní akvaristika se bez kvalitních preparátů, léčiv a sušených krmiv neobejde.

Vlastimil Skála
Akvárium Terárium 3/1985 (upraveno)

zpět

info@akvarijni.cz