Faktory ovlivňující vývoj jiker a zárodků


Dokud se jikry nacházejí v mateřském těle, potřebují pro svůj vývoj jen dostatek živin a nehrozí jim žádný škodlivý vliv z vnějšího prostředí. Jikry dozrávají v těle samic v určitých intervalech, obvykle je to interval několika dnů až týdnů. Pokud se samice v těchto obdobích nevytřou, dojde k znehodnocení dozrálých jiker. Jikry pak buď může samice samovolně odložit, nebo dojde k jejich resorpci. V některých případech se však mohou přezrálé jikry slepit a zatvrdnout. Vaječníky samičky se zduří a břicho se vyklene na jednu stranu nebo oboustranně. Tento stav končí většinou smrtí samice.

Nebezpečí jak pro jikry, tak i pro spermie hrozí, teprve až se dostanou z těla ryb do vody v akváriu. U speciálních skupin ryb, jako jsou živorodky, dochází k ochraně jak jiker, tak i zárodků v těle matky. Podobným případem jsou tlamovci, kteří chrání své potomstvo v hrdelním vaku na spodní části tlamky. Z hlediska možnosti ovlivnění jiker a zárodků vnějším prostředím, můžeme všechny akvarijní ryby rozdělit na euryoidní, tj. ty, které mají širokou ekologickou valenci a snesou velké výkyvy ve faktorech svého prostředí. Druhou skupinou jsou ryby stenoidní, které mají úzkou ekologickou valenci a jsou jenom velice málo přizpůsobivé změnám okolních faktorů.

Mezi ryby přizpůsobivé patří většina druhů cichlid, ryby kaprovité, sumečci, čichavci, některé tetry i jikernatí halančíci. U těchto skupin ryb mají chemické vlastnosti vody jen malý vliv na oplození a na vývin jiker. Obecně zde platí fakt, že pro zdravý vývoj jiker a zárodků je vhodné prostředí, které vyhovuje dospělým jedincům. U druhů málo přizpůsobivých často není prostředí, které je normálně vhodné pro chov dospělých jedinců vhodné pro vývoj jiker. Je to způsobeno především mnohaletým chovem těchto ryb v akváriích, kde se postupně přizpůsobily zcela jinému prostředí.

V mnohých případech mají chemické vlastnosti vody vliv i na vlastní oplození jiker při tření. Hlavním faktorem, který zde působí je hodnota pH. Pokud tato hodnota vystoupí např. u neonky červené, neonky černé, tetry císařské nad 6, zůstane část jiker neoplodněna, protože při vyšší alkalitě spermie velice rychle odumírají nebo jenom ztrácí pohyblivost, takže do jikry nemohou aktivně vniknout. Naopak je tomu např. u tetry žhavé, tetry konžské a tetry červenoústé. Pokud totiž klesne hodnota pH pod 6, zůstanou jikry neoplodněny (ryby vod mírně kyselých).

Popsané zákonitosti přetrvávají po stovky generací, co jsou tyto ryby chovány v zajetí. Pokud tedy pH danému druhu ryby vyhovuje, jsou jikry oplozeny. Avšak i na rýhování vajíčka a vznik embrya má silný vliv prostředí. V nevhodném prostředí embryo ve vývoji nepokračuje a hyne. U stenoidních druhů má vliv vzájemná kombinace hodnoty pH, teploty, světelné intenzity. Vliv má i vzájemný poměr dNKH a dKH. Někdy rozhodují velice malé odchylky. Z hlediska embrya hovoříme o hranicích únosného prostředí. Pokud se jedinec vyvíjí za hraničních hodnot prostředí, dochází k různým deformacím a ke vzniku deformovaných jedinců.

V tzv. ovulární fázi vývoje jsou jikry čiré, jejich obaly částečně bobtnají a oplozené vajíčko se dělí. V této fázi jsou jikry lepkavé a jsou přichyceny k nějakému podkladu (list, sklo). Nesmíme s nimi manipulovat, protože jsou velice citlivé na poškození. Pro případnou manipulaci musíme počkat na období, kdy se vylíhnou tzv. volná embrya (tj. po vykulení jiker).

zdroj: ZVEREX - AQUA-CENTRUM

 zpět


www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz