Nemoci akvarijních ryb


První pomocI přestože své ryby chováme v těch nejlepších podmínkách a dostatečně dbáme o údržbu akvária, může se občas stát, že některá ryba, případně i více ryb, v nádrži onemocní. U ryb totiž v žádném případě neplatí pořekadlo: "zdravý jako ryba". Mezi všemi živočichy jsou ryby v jejich vodním prostředí velmi ohrožené různými nemocemi či parazity, které je navíc mnohdy velmi obtížné laikem správně určit, a také následná léčba ani při správné diagnóze nemusí být vždy účinná.

Průběh onemocnění u ryb může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled - ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenými oči apod. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ovšem i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.

Avšak také ne každá změna v chování nebo vzhledu ryb znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat např. o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede také k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je také naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev např. přes noc během spánku nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.

Uhynulou rybku musíme z akvária ihned odstranit, neboť může být potenciálním zdrojem nákazy pro ostatní a zatím zdravé jedince. Ze společné nádrže také, pokud nám to podmínky dovolují, ihned přelovujeme do samostatného léčebného akvária ty ryby, které jeví jakékoliv příznaky onemocnění a je u nich při přesném stanovení diagnózy určitá naděje na vyléčení. U velmi pokročilých stádií onemocnění, kdy je jen velmi malá šance na vyléčení, je bohužel vhodnější nemocnou rybu ihned utratit. Usmrcení rybky se provádí co nejrychleji - ostrým nožem řízneme rybu za hlavou, nebo náhlou změnou teploty (podchlazením v malé nádobě s ledem, přehřátím v horké vodě), případně se také dá venku mrštit rybkou prudce o zem. Nemocné ryby (ani uhynulé) v žádném případě nesplachujeme do záchodu!!! V případě hromadných nákaz a úhynu velkého počtu ryb, kdy si nejsme jisti příčinou onemocnění, je pro stanovení přesné diagnózy a možností léčby potřebné provést odborné veterinární a parazitologické vyšetření. Léčit ryby je tak a "pro jistotu" je krajně nezodpovědné! Je potřeba si uvědomit, že každé léčivo škodí nejen původci onemocnění, ale přináší i větší či menší vedlejší komplikace i pro samotné ryby.

Jakékoli onemocnění ryb se vždy velmi obtížně léčí, a proto je nejvhodnější nemocem předcházet dodržováním několika základních preventivních opatření. Ryby udržujeme v dobré kondici chovem ve správných podmínkách a nevystavujeme je zbytečnému stresu, který pak vyvolává jejich celkové oslabení, kdy jsou ryby mnohem náchylnější k případným onemocněním. Ryby, které nejsou stresovány a žijí v co nejlepším prostředí, jsou pak mnohem odolnější a dožívají se vyššího věku. Na druhou stranu je však také běžné, že ne každá rybka se dožívá maximálně možného věku, takže občasný náhlý úhyn některých jedinců, zdánlivě jakoby bez příznaků možného onemocnění, by nás neměl příliš znepokojovat.

  • Akvárium nepřerybňujeme - Ryby jsou při příliš velkém počtu na malém prostoru velmi stresovány, jsou snáze napadnutelné parazity, při překrmení nebo zanedbání údržby hrozí otrava nebo rychlý úhyn mnoha ryb.
  • Karanténa - U nově přinesených ryb dodržujeme, pokud nám to podmínky a prostor umožňují, karanténu. Karanténní nádrž má být dostatečně velká a alespoň částečně osázená rostlinami, vybavená filtrací, topítkem i vzduchováním. Běžné druhy ryb zde umístíme přibližně na 14 dnů, v případě jakýchkoliv problémů dobu prodloužíme. Pokud karanténní nádrž nemáme, vpustíme rybky do společné nádrže a pozorně je sledujeme. O to více si tehdy předem všímáme stavu ryb v prodejně. I rybky, které v prodejně vypadají zdravě, mohou být však nositelem a přenašečem choroby (latentní nákazy), která při oslabení rybky následkem přelovování a transportu může dříve či později propuknout.
  • Vhodné podmínky chovu - Ve společném akváriu chováme spolu ty druhy ryb, které mají podobné nároky na prostředí a navzájem si neškodí. Mezi drobné rybky nedáváme velké dravé druhy ryb, dodržujeme doporučené rozmezí teplot, rybám poskytujeme pestrou potravu a přitom je nepřekrmujeme, nelekáme je prudkými otřesy, hejnové druhy nechováme osamoceně, ryby dorůstající větších rozměrů netrápíme v příliš malé nádrži apod.
  • Kvalita vody a čistota nádrže - Pravidelně měníme část vody, udržujeme filtry, odkalujeme dno, nedopustíme, aby se v nádrži válely zbytky nespotřebovaného krmiva.
  • Krmení živou potravou - Živé krmivo důkladně propíráme, nitěnky zkrmujeme až několik dnů po zakoupení při opakovaném propírání. U mraženého krmiva je riziko zavlečení nákazy sice menší, ale mražená potrava nesmí po rozpuštění zapáchat (několikrát i jen částečně rozmražené a opět zmražené krmivo, zmražení již uhynulí krmní živočichové). Nezkrmujeme také zplesnivělé umělé krmivo, které předtím navlhlo.


Tabulka - Přehled nejběžnějších nemocí akvarijních ryb
Příznaky nemoci Původce, příčina Léčba
Náhlý, nevysvětlitelný, hromadný úhyn ryb - otrava amoniakem (NH3), dusitany (NO2-)
- otrava kovy (měď, zinek, olovo)
- předávkování CO2
- otrava zkaženou potravou
- otrava insekticidy, rozpouštědly, nikotinem apod.
prevence, kontrola a dodržování vhodných podmínek v akváriu
Lapání ryb u hladiny po vzduchu, zrychlené, obtížné dýchání - nedostatek kyslíku, vysoká teplota vody
- otrava amoniakem (NH3), dusitany (NO2-)
intenzivní vzduchování, filtrace, výměna části vody, nepřekrmování
Nekoordinované, trhavé plavání, prudké výpady, vyskakování - příliš vysoká nebo nízká hodnota pH vody
- různé otravy
prevence, okamžitá výměna části vody, kontrola parametrů vody
Bělavé tečky na těle i ploutvích ryb viditelné pouhým okem, které připomínají posypání krupicí, ryby se otírají o rostliny, dekoraci kožovec rybí (Ichthyophthirius multifiliis) - tzv. "krupička" zvýšení teploty, sůl, malachitová zeleň, metylénová modř, FMC, TERAP-IDG, Bioicht, Exit, Contra Ick, Ectopur, Costapur
Velmi drobné bílé až žlutavé tečky na těle, ploutvích, příp. až světle šedavý povlak obrněnka hruškovitá (Piscinoodinium pillularis) - tzv. oodinióza malachitová zeleň, Acriflavin, FMC, General Tonic, Oodinex, Oidimol, Oodinopur
Bělaví až průhlední paraziti, velcí několik mm, zanícené rány hnisají kapřivci (Argulus) vyjmutí parazita pinzetou, následná dezinfekce (Acriflavin, metylénová modř)
Zrychlené dýchání, lapání po vzduchu, silně prokrvené žábry, vybledlé zbarvení žábrohlísti (Dactylogyrus, Gyrodactylus) TERAP-FD, Tetra Gyrotox, Sera Cyprinopur, Masoten, Neguvon, Concurat
Bělavý až modrošedý zákal viditelný pod určitým úhlem, apatické chování ryb, obtížné dýchání, zakalené oči bičíkovec zhoubný (Ichthyobodo necatrix) malachitová zeleň, metylénová modř, TERAP-AC, TERAP-CHIN, Acriflavin, FMC, Costapur
Bílošedé povlaky na kůži, ploutvích ryb, zákaly vody, bílošedé povlaky na zbytcích potravy nálevníci (Tetryhamena) prevence, TERAP-FAG, FungiStop, Formol, Ectopur, Costapur
Vyblednutí určitých míst na těle ryb, ztráta pigmentu, dlouhodobé hubnutí, deformace těla hmyzomorka rybí (Pleistophora hyphessobryconis) - tzv. "neonková nemoc" neléčitelné, prevence, čistota prostředí, udržování pH mezi 7,2-7,5
Hubnutí ryb, zvětšení břišní dutiny, velmi dlouhé bílé výkaly, červi vysunující se z řitního otvoru hlístice (Capillaria, Camallanus) Masoten, Neguvon, Concurat, TERAP-FD, TERAP-SH
Hubnutí ryb, hlenovité, bělavé výkaly, poruchy plavání, vznikající vředy s vystupující nitkovitou tkání bičíkovci (Spironucleus, Hexamita) Entizol, TERAP-SH, HexaEx, eSHa Hexamita, Furanace-P
Bělavé, někdy až šedavé vatovité chomáčky na těle, ploutvích, tlamce, oku, žábrách plísně (Saprolegnia, Achlya) malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-ARM, Fungi Stop, eSHa 2000, Exit, sůl
Poškozené, roztřepené okraje ploutví, někdy s bělavými okraji bakteriální rozpad ploutví Bactopur, TERAP-AB
Bělavé okraje tlamky, kůže, zrychlené, ztížené dýchání, přivřená či rozevřená tlamka bakterióza (Flexibacter, Cytophaga) léčba obtížná!
Furanace P, Baktopur
Hubnutí, vyklenutý hřbet, zkřivení páteře, nechutenství, vyboulené oči, propadlé břicho, vybledlé barvy nebo nepřirozeně ztmavnutá část těla, zježené šupiny, krvavé boláky až otevřené vředy, rozpad ploutví tuberkulóza ryb (Mycobacterium) neléčitelné!!! - prevence, dodržování co nejlepších podmínek chovu
Nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny, vystouplé oči, nechutenství, vodnaté puchýřky mezi šupinami infekční vodnatelnost neléčitelné!!! - příp. velmi nejistá, problematická léčba pomocí antibiotik (tetracyklin, chloramfenikol)
Nádory, měchýřky čiré až nažloutlé barvy na těle, ploutvích lymfocystóza (Lymphocystis) neléčitelné!!! - pokud jsou napadené pouze části ploutví, tyto odříznout a vydezinfikovat


Parazitární onemocnění

  • kožovec rybí (Ichthyophthirius multifiliis) - Napadení tímto parazitem je mezi akvaristy nazýváno jako "krupička", neboť rybky vypadají jakoby posypané krupicí. Kožovec rybí je nálevník velký maximálně do 1 mm (zpravidla menší), který parazituje zavrtaný v kůži ryb, na ploutvích i žábrách, kde je pak vidět jako drobná bílá tečka. Napadené rybky obsypané zřetelně viditelnými tečkami se neustále otírají o dekoraci, rostliny i dno. Silně postižené rybky hynou, jednak na otravu jedovatými toxiny vylučovanými parazity, a také na druhotné infekce a zaplísnění vznikajícími v poraněných místech. Cizopasník po dokončení svého vývoje odpadne z rybího těla a vytváří cystu, ve které se vyvíjí další jedinci (až 2000 z jedné cysty). Po namnožení a prasknutí cysty pak další vývojová stadia plavou ve vodě, hledají a napadají svého hostitele - rybu. Pokud se však do 2-3 dnů neuchytí, zpravidla hynou. Některá tato stadia ovšem mohou přežít i delší dobu, stejně jako cysty mohou přejít do určitého klidového stadia, které může trvat až několik týdnů. Takže dříve uváděné pravidlo, že akvárium ponechané bez ryb bude prosté i parazitů, nemusí vždy platit. Doba jednoho vývojového cyklu je závislá na teplotě vody, při teplotě 24 °C trvá přibližně 12 hodin. Čím vyšší je teplota, tím probíhá cyklus rychleji.
    Léčba je účinná pouze na ta stadia parazita, kdy odpadlí jedinci opouští rybu před jejich zapouzdřením do cysty, anebo na nové jedince ještě před uchycením se na rybách. Kožovec přichycený na rybím těle je vůči jakékoliv léčbě odolný. Při léčbě zvýšíme ihned teplotu vody na 28-32 °C, což urychlí celý vývojový cyklus, a také při takto vysoké teplotě hynou mladá rejdivá stadia kožovce a degenerují cysty. U slabších nákaz přidáme do vody roztok soli (pokud možno bez přísad a bělidel) - cca 1 zarovnanou polévkovou lžíci na 30 l vody (odpovídá zhruba koncentraci 0,3 g na 1 l vody). Sůl podporuje u ryb vyšší tvorbu slizu, takže kožovec má ztíženou možnost uchycení, a dále sůl působí proti případnému zaplísnění poškozených míst na těle a ploutvích. Vyšší koncentrace soli ve vodě vede také ke změně osmotického tlaku, čímž dojde k poškození tenkých buněčných blan parazita a k jeho likvidaci. Při silnějších nákazách použijeme dlouhodobé dezinfekční koupele pomocí různých na trhu dostupných léčiv (malachitová zeleň, metylénová modř, FMC, TERAP-IDG, Bioicht, Exit, Contra Ick, Ectopur, Costapur ad.). Léčba musí trvat minimálně 8-10 dnů, kdy zpravidla každý 2. až 3. den je nutné vyměnit přibližně třetinu vody v nádrži spolu s odkalením dna a doplněním třetiny původní dávky léčiva. Při vysoké teplotě vody je nutné zavést silné vzduchování, filtry pokud možno úplně odstavíme. Rybky krmíme pouze velmi střídmě a vyloučím živé krmivo z venkovních vod. Po skončení léčby postupně snižujeme zvýšenou teplotu vody.
    POZOR! Některé druhy ryb (sumci, mřenky) jsou mimořádně citlivé na léčiva obsahující malachitovou zeleň, metylénovou modř, formaldehyd či měď. Tehdy i malé dávky těchto přípravků, pro jiné ryby relativně neškodné, mohou způsobit úhyn, často až po několika týdnech od ukončení léčby. V těchto případech raději použijeme pouze sůl spolu se zvýšenou teplotou vody. Lze použít také léčiva na bázi chininchloridu (TERAP-CHIN), která jsou k citlivým rybám šetrnější. Více různých druhů léčiv nekombinujeme! Každé léčivo je při předávkování toxické pro ryby i rostliny, proto dodržujeme návody uvedené na obalech! Objevují se ovšem také kmeny kožovce, které jsou relativně odolné vůči některým léčebným prostředkům použitým opakovaně v nedostatečné koncentraci.
    Napadení tímto mezi akvaristy snad nejznámějším parazitem, pokud nezačneme léčbu ihned, může způsobit velmi rychlý úhyn všech ryb v nádrži. Nákazu si nejčastěji zavlečeme s novými rybami, na kterých ani původce nemusí být vidět (je na žábrách), nebo také síťkou či nepatrným množstvím vody z jiné nádrže. Pokud zpozorujeme jen jedinou napadenou rybku, je nutné považovat celou nádrž za infikovanou a všechny ryby podrobíme léčbě. Výjimečně některé ryby, které přežijí napadení cizopasníkem, mohou být vůči další nákaze částečně imunní. Raději se na to však nespoléháme a při vpouštění dalších nových ryb dodržujme důslednou karanténu a nebo zcela změníme zdroj nákupu ryb. Upozornění! U velmi silných nákaz se vyvarujeme častému zasahování rukama do zamořeného akvária, ve výjimečných případech se může objevit dermatitida.
  • oodinióza - obrněnka hruškovitá (Piscinoodinium pillularis, syn. Oodinium pillularis) - Onemocnění způsobují cizopasní bičíkovci, kteří parazitují na povrchu rybího těla i na ploutvích, kde se jeví jako velmi drobné bílé až žlutavé tečky na hranici viditelnosti pouhým okem či jako světle šedavý povlak. Nejlépe jdou poznat na průhledných ploutvích proti světlu. Napadení tímto bičíkovcem se podle podobných příznaků často zaměňuje s výše uvedeným kožovcem (tzv. krupička), a také způsob množení parazita je podobný. Vývoj trvá přibližně 7 dnů, kdy se během této doby uvolní dospělí bičíkovci z ryby, na dně vytvoří cystu, ve které se po 3-4 dnech mnohonásobně rozdělí, vzniklé tzv. dinospory opouští cystu a usazují se opět na rybách. Bičíkovci hynou po 24 hodinách, pokud mezitím nenajdou svého hostitele. Vzhledem k rychlému způsobu množení může dojít v krátké době k silné invazi a k hromadnému úhynu oslabených ryb.
    Léčba spočívá ve zvýšení teploty až na hodnoty kolem 30 °C, spolu s nasazením dlouhodobých koupelí v roztocích léčiv (malachitová zeleň, Acriflavin, FMC, General Tonic, Oodinex, Oidimol, Oodinopur). Na parazitické prvoky působí negativně také intenzivní sluneční nebo umělé světlo.
  • bičíkovec zhoubný (Ichthyobodo necatrix, syn. Costia necatrix) - Cizopasný kožní bičíkovec, usazující se na ploutvích, kůži, žábrách i na rohovce oka. Při napadení dochází u ryb ke zvýšené tvorbě kožního slizu, objevuje se bělavý, modrošedý zákal, který je viditelný zpočátku jen pod určitým úhlem a teprve při silném napadaní se později tento povlak až loupe. Ryby mohou být apatické, těžce dýchají, mají zplihlé, slepené nebo až roztřepené ploutve, zakalené oči. Při silných nákazách mohou některé ryby uhynout již po 48 hodinách. Také tito bičíkovci se množí dělením. Dospělí jedinci po opuštění svého hostitele vytváří cysty s životností až 7 hodin. Nenajde-li parazit svého nového hostitele, hyne po 20-60 minutách. Invazi parazitů podporuje přerybnění akvarijních nádrží.
    Léčba spočívá v okamžitém zvýšení teploty vody na 32-33 °C, kterou udržujeme při silném vzduchování minimálně po dobu 30 hodin. Současně použijeme při minimální filtraci některý z dezinfekčních přípravků (malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-AC, TERAP-CHIN, FMC, Costapur). Každý den měníme 1/4 objemu vody v nádrži a přidáme odpovídající část původní dávky léčiva. Léčebnou kúru udržujeme minimálně po dobu 8 dnů.
  • tetrahymenóza (Tetrahymena, Trichodina) - Původcem nemoci jsou jednobuněční nálevníci, kterých pouhým okem nepatříme, neboť jsou velcí pouhou polovinu až tři čtvrtinu desetiny milimetru. Tito nálevníci jsou příležitostnými (fakultativním) parazity ryb a napadají často plůdek ryb, zejména krátce po vykulení. Na větších rybách lze pozorovat bílošedé povlaky na kůži a ploutvích. Ryby jsou neklidné, otírají se o dekoraci, ale také jen apaticky postávají nebo se skrývají. K zavlečení dochází při přelovování ryb ze zamořených nádrží nebo přenosem při lovu živého krmiva ze znečistěných vod. Invazi podporuje překrmování ryb, přerybnění nádrží i nedostatečná filtrace a údržba. Nálevníci se často přemnoží ze dne na den, např. při překrmování potěru žábronožkou solnou (Artemia salina), kdy se při rozkladu nespotřebovaných zbytků na nich vytváří viditelné bílošedé shluky nálevníků.
    Léčba je možná pouze v počátečním stadiu některými přípravky (TERAP-FAG, FungiStop, Formol, Ectopur, Costapur). Mnohem účinnější je však prevence, neboť na silně přemnožené nálevníky nepůsobí spolehlivě žádné léky, poněvadž je nutná taková koncentrace chemikálií, která je zároveň toxická i pro ryby. Na nemocných či léčivy oslabených rybách se totiž Tetrahymena množí a rozšiřuje o to více a rychleji. Prevence - naprostá čistota chovného prostředí, nepřekrmování, odstraňování zbytků potravy i nevylíhnutých (mléčných) jiker, přísady huminových látek, výluhů, udržování pH vody pod 7,5.
  • žábrohlísti (Dactylogyrus, Gyrodactylus) - Jsou to velmi malí, tencí červi (motolice) velikosti od 0,2 mm až do 2 mm, napadající převážně žábry ryb, ale také se mohou usazovat na těle a ploutvích ryb. Napadení se projevuje špatným, zrychleným dýcháním, lapáním po vzduchu, žábry jsou silně prokrvené a skřele odstávají. Může se objevit až mléčné zabarvení pokožky (parazit vylučuje lepivý sekret), ryby se otírají o dekoraci. Ryby při silných nákazách přestávají přijímat potravu, slábnou a hynou. Žábrohlísty mohou ryby trpět velmi často, aniž by došlo k vyvolání zřetelného a výraznějšího onemocnění. Při jakémkoliv oslabení ryb dochází k intenzivním opakovaným invazím, u drobných druhů a plůdku pak nastává hromadný úhyn za příznaků dušení. Z mnoha druhů domácích i tropických žábrohlístů jsou některé živorodé, avšak většinou se vyvíjí z vajíček, kdy se po několika minutách vylíhlá larva pomocí přísavky nebo háčků na příchytném disku na konci těla přichytí na hostitele. Larvy, které nenajdou hostitele, odumírají přibližně až po 8 dnech.
    Léčba je pomocí léčiv účinná pouze na larvy a dospělé červy, na vajíčka nepůsobí. Používají se léčiva na bázi trichlorfonu (Masoten, Neguvon), případně i další přípravky (TERAP-FD, Tetra Gyrotox, Sera Cyprinopur, Concurat).
  • hmyzomorka rybí (Pleistophora hyphessobryconis) - Obávaný vnitřní parazit napadající hlavně hřbetní svalovinu rybek, převážně neónek, ale i jiných tetrovitých a drobných kaprovitých druhu ryb. Parazit, mikrosporodium, se do ryby dostane pozřením spór např. s potravou. Vzniklý zárodek se pohybuje krevním oběhem a proniká do svaloviny. V pokročilém stadiu parazit proniká do celého těla. Spóry se dostávají opětovně do vody z uhynulých ryb. Choroba se projevuje nejdříve zblednutím nepravidelně velkých míst porůznu na celém těle a ztrátou pigmentu. Např. u neonek dochází nejprve k přerušení, vyblednutí zelenomodrého podélného pruhu. Napadená rybka hubne, má propadlé břicho, tělo se prohýbá a deformuje. Průběh nemoci může trvat až několik měsíců a končí vždy smrtí ryby. Nákaza je nebezpečná hlavně pro plůdek a mladé rybky neónek. U jiných druhů ryb je výjimkou, kdy se projevuje hlavně v přeplněných a neudržovaných nádržích. Choroba snáze propuká u ryb chovaných ve velmi měkké a kyselé vodě, často s mírně zvýšeným obsahem dusitanů, kdy může nastat až 90% úhyn všech ryb.
    Léčba vůči onemocnění žádná neexistuje! Prevence spočívá v důsledné čistotě, postupném mírném zvyšování hodnoty pH a jeho udržováním mezi 7,2-7,5 pomocí jedlé sody (hydrogenuhličitan sodný NaHCO3).
  • hlístice
    Capillaria - Jsou to tencí červi, velcí do 1 cm, kteří žijí ve střevech ryb. Nejvíce jimi trpí skaláry, terčovci, ale i další větší cichlidy, sumci příp. i jiné ryby. Červi často perforují střevní stěnu a zaplavují tělní dutinu, ve výkalech ryb se objevují oválná vajíčka červů. I při velkém příjmu potravy ryby hubnou, objevují se u nich velmi dlouhé, bílé výkaly, případně dochází následně k velkému zvětšení objemu břicha. Silně napadené ryby ztrácí zájem o potravu, chřadnou a hynou.
    vlasovec (Camallanus) - Červi žijí hlavně v konečníku ryb, kde se živí sáním krve. Klidně stojícím rybkám se narůžovělí červi vysunují z řitního otvoru, při pohybu ryby mizí rychle zpět. Ve výkalech najdeme také larvy, které mohou být pak rozlezlé po celém akváriu. Při silné nákaze rybky hubnou a hynou, u živorodek dochází k deformacím a zkřiveninám páteře.
    Léčba je u obou druhů hlístic možná pomocí léčiv Neguvon, Masoten nebo Concurat a to po dobu minimálně 8 dnů. Napadeným rybám se mohou také podávat živé patentky máčené v léku Concurat. Léčba není účinná na vajíčka hlístic, takže často nastávají opětovné invaze. Z toho důvodu je nezbytné léčbu opakovat. Napadení hlísticemi doprovázejí také různé bakteriální infekce a invaze bičíkovců Spironucleus, Hexamita.
  • střevní bičíkovci (Spironucleus, Hexamita) - Jedná se o střevní bičíkovce, při jejichž napadení ryby hubnou, mají průjmy, hlenovité a bělavé výkaly. Mohou se také objevit různé poruchy plavání (trhavé pohyby, otáčení). Při přemnožení u oslabených ryb pronikají bičíkovci ze střeva do krve a do dalších orgánů (játra, ledviny). U velkých cichlid se pak často objevuje tzv. "děrová nemoc", kdy se přemnožení bičíkovci usazují v podkožní tkáni a zejména na hlavě a v oblasti postranní čáry vznikají malé, ale hluboké díry, vředy, ze kterých vyčnívá nitkovitá bělavá hmota. Podobné poškození vznikají avšak také při infekci plísní Ichthyosporidium hoferi i při některých bakteriálních infekcích. Střevní bičíkovci se na celkovém onemocnění ryb či jejich úhynu spolupodílí pouze za určitých podmínek. I u navenek "zdravých" ryb bez jakýchkoliv příznaků onemocnění jsou bičíkovci často přítomni v jejich střevech. K silnějším invazím dochází při oslabení imunitního systému ryb, např. zvýšením obsahu amoniaku, dusitanů ve vodě, ale i při nevhodném způsobu krmení a špatném složení potravy ryb.
    Léčba je možná pomocí některých léků (Entizol, TERAP-SH, HexaEx, eSHa Hexamita, Furanace-P).

Plísňová onemocnění

Zárodky, spóry nejrůznějších plísní jsou přítomny v každém akváriu a jedná se většinou o zástupce rodů Saprolegnia, Achlya. V příhodných podmínkách se mohou plísně objevit na kůži, ploutvích i žábrách ryb ve formě bílých "vatovitých" chomáčků, ale i v souvislejším porostu nebo jen jako bělavě zbarvená pokožka. Plísně napadají povrch těla i vnitřní orgány ryb, a také jejich jikry. Při silném zaplísnění žáber může dojít až k úhynu udušením. Rozvoj plísní podporuje nedostatek kyslíku, hnití nahromaděných organických látek, to vše zapříčiněné nejčastěji překrmováním a nedostatečnou údržbou akvária.
Plísně se mohou objevit také současně s bakteriálními nákazami, kdy mohou souviset např. s bakteriálním rozpadem ploutví. V tomto případě je nutné léčit nejdříve primární bakteriální onemocnění. Plísně napadají také zesláblé rybky s oslabenou imunitou, postižené jinou nemocí či parazitem. Zaplísnění ryb se projevuje hlavně jako druhotné onemocnění na poškozené tkáni, nejčastěji následkem nešetrné manipulace s rybami při jejich odchytu a transportu, kdy může dojít k drobným oděrkám, které jsou pak vstupním místem pro napadení tkáně plísněmi. Ryby během přelovování v žádném případě nebereme do rukou!
Léčba spočívá v dlouhodobých koupelích v léčivých roztocích (malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-ARM, eSHa 2000, Exit, sůl ad.). U ryb citlivých na malachitovou zeleň (sumci, mřenky) se doporučuje použití přípravků s obsahem koloidního stříbra (TERAP-FAG, Fungi Stop). Je vhodné také současně mírně zvýšit teplotu vody (26-28 °C). Plísně z ryb mechanicky neodstraňujeme, velmi silně zaplísněné jedince raději utratíme. U jiker je důležité preventivní odstraňování neoplozených jiker ještě před jejich zběláním, aby se zaplísnění nepřeneslo i na zdravé jikry.

  • ichtyosporidióza (Ichthyosporidium hoferi) - Při onemocněních vyvolaných touto plísní se v játrech, ledvinách a pohlavních žlázách vytváří cysty. Rozpoznání je obtížné i pro odborníka, účinný lék není znám. Nemoc se projevuje různými příznaky, jako je zvětšený objem tělní dutiny nebo naopak vyhubnutí, ryby mají vrásčitou pokožku se zježenými šupinami, rozpadlé ploutve, na kůži se tvoří různé uzlíky a vřídky, plavání je nekoordinované, s trhavým pohybem, hlavou šikmo nahoru. Inkubační doba nemoci je až půl roku i déle, takže proto se nákaza vůbec nemusí projevit v karanténně (ryba je latentní). Propuknutí nemoci způsobí změna podmínek chovu a jakékoliv oslabení ryby. U cichlid vyvolává tato plíseň tzv. "děrovou nemoc" doprovázenou také napadením ryb bičíkovci Spironucleus, Hexamita, a také různými kožními bakteriózami.
    Prevence a předcházení nemoci spočívá v důkladném dodržování čistoty akvária (nízký obsah dusíkatých látek), ryby nekrmíme jednotvárnou (umělou) potravou, zavčasu odstraňujeme nemocné a uhynulé jedince.

Bakteriální onemocnění

Různé bakteriální infekce jsou u ryb velmi časté. Jejich jednoznačné druhové určení je možné pouze ve speciálně vybavených laboratořích. Bakterie se vyskytují v řadě různých kmenů, lišících se citlivostí vůči antibiotikům, díky čemuž je účinná léčba vždy velmi komplikovaná. Vedle střevních nemocí vyvolávají u ryb např. bakterie rodů Aeromonas, Pseudomonas, Vibrio také různá kožní onemocnění, která se projevují např. výskytem různých vředů, zánětů, skvrn, krevních podlitin, vyblednutím nebo ztmavnutím určitých míst apod.

  • bakteriální rozpad ploutví - Poměrně běžná bakteriální infekce, při které se objevují postupně se zvětšující bělavá místa na tlamce, šupinách i ploutvích, tyto se dále třepí, odpadávají jejich okraje a postižená místa napadají plísně. Rozšíření bakteriálního rozpadu ploutví u ryb ve značné míře ovlivňují hygienické podmínky v akvarijních nádržích i stresové faktory (přerybnění nádrží, utlačování ryb dominantními jedinci apod.).
    Léčba je možná v počátečním stadiu některými léky obsahujícími antibakteriální chemoterapeutika (TERAP-AB, Bactopur). Prevence spočívá v udržování co nejlepších podmínek chovu (čistota a údržba nádrží, zajištění nízkého obsah dusíku i fosforu, dostatek kyslíku, podávání pestré potravy, vhodné parametry vody, minimalizování stresu u ryb).
  • tuberkulóza (Mycobacterium) - Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších nemocí ryb. Jednoznačné určení může být provedeno pouze při mikrobiologickém vyšetření, neboť příznaky jsou dosti nespecifické a mnohé se vyskytují i u jiných chorob. Nemoc se projevuje hubnutím ryb, vyklenutým hřbetem, zkřivením páteře, ryby přestávají přijímat potravu, špatně plavou, mají vyboulené oči, propadlé břicho, vybledlé barvy nebo nepřirozeně ztmavnutou část těla, šupiny jsou zježené či některé vypadávají, na kůži se objevují krvavé boláky až otevřené vředy, dochází k rozpadu ploutví. Nemoc podporují velmi špatné životní podmínky pro ryby (přerybněné nádrže, stará voda s vysokou koncentrací škodlivých dusíkatých látek, nevhodná výživa). Při prokázání hromadné nákazy tuberkulózou je lepší nemocné ryby utratit, zničit rostliny a celou nádrž spolu se zařízením důkladně vydezinfikovat (Chloramin B, Savo).
    Léčba neexistuje! Občas doporučované léčení pomocí antibiotik je u ryb bohužel neúčinné. Bakterie se množí velmi pomalu, díky čemuž může rozvoj a průběh onemocnění trvat až několik měsíců. Nemoci je proto lépe předcházet prevencí a udržováním zdravého chovu ryb.
    Přenos rybí tuberkulózy na člověka je sice možný, ale je velkou raritou. Týkalo by se to pouze osob s oslabenou imunitou, kdy existuje určité riziko v případě, pokud by takový akvarista dlouhou dobu pracoval holýma rukama (navíc s drobným poraněním, říznutím apod.) v nádrži s rybami silně napadenými mykobakteriózou. V této situaci by mohlo dojít k vyvolání lokální kožní tuberkulózy, která je však u člověka léčitelná antibiotiky. Důležité je při práci v zamořených akváriích dbát na dodržování základní hygieny.
  • infekční vodnatelnost - Předpokládá se, že skutečným původcem je virová nákaza, kterou následně doprovází, podporují a komplikují některé bakterie. Může se ale také jednat o tzv. nespecifickou infekční vodnatelnost, způsobenou několika druhy bakterií bez primární virové infekce. Mezi charakteristické příznaky patří nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny a vystouplé oči. Typické jsou také vodnaté puchýřky mezi šupinami. Nahromadění tekutiny v břišní dutině může přitom nastat i z jiných příčin - poruchou funkce ledvin nebo nevhodným krmením. Nemoc propuká u ryb oslabených nesprávnou výživou, špatnými podmínkami v akváriu, stresovaných podchlazením, transportem apod. Infekce může být trvale přítomna v nádrži bez zjevných příznaků na rybách, ale projeví se až při jakémkoliv oslabení ryb.
    Léčba je velmi problematická a možná pouze u ryb s počátečním stadiem nemoci pomocí některých antibakteriálních léčiv (antibiotika, sulfonamidy). Napadené ryby je nutné ihned izolovat a nádrž vydezinfikovat. U této nemoci bohužel platí, že je vhodnější napadené ryby šetrně utratit vzhledem k nákladné a problematické léčbě.
    Upozornění! Při častém a nevhodném použití antibiotik hrozí možnost navození rezistence - tzn., že bakterie se stanou vůči antibiotikům odolnými a léčba je pak neúčinná. Antibiotika mají také u ryb vedlejší účinky a potlačují následně jejich přirozenou odolnost vůči dalším infekcím.
  • bakteriální infekce (Flexibacter, Cytophaga ) - Časté onemocnění projevující se bělavým okrajem tlamky, ale mohou vznikat i plošné jakoby "zaplísněné" části těla, kdy se jedná o bakterie usazené ve větších chuchvalcích. Často však tyto příznaky mizí, případně se vůbec neobjevují a ryby pak provází ztížené, zrychlené dýchání, které končí ztuhlou a přivřenou nebo také nápadně rozevřenou tlamkou. Dolní čelist je v tomto případě oteklá a zduřelá, s olupující se okolní kůží a poškozenou vnitřní sliznicí. Běžný je také bělavý nitkovitý trus, dlouho se držící u řitního otvoru, přičemž se v tomto případě nejedná o střevní bičíkovce.
    Léčba je většinou málo úspěšná a průběh onemocnění je poměrně rychlý. Běžná antibiotika jsou na uvedené rody bakterií neúčinná, výjimečně mohou zabírat některá léčiva (Furanace P, Baktopur).

Virová onemocnění

O virózách akvarijních ryb není známo mnoho přesných údajů, neboť se jedná o vnitrobuněčné parazity, které lze pozorovat pouze pomocí elektronového mikroskopu. Ryby z našich venkovních vod jsou poměrně často napadány virovými nákazami, které se pak pravděpodobně přenášejí s potravou i na akvarijní ryby. Nejlepší prevencí je lovit živou potravu pouze v místech bez výskytu ryb.

  • Rhabdovirus carpio - Ve volné přírodě způsobuje vodnatelnost kaprů. Ryby jsou malátné, se zvětšeným břichem, s vybledlým či s tmavým hřbetem, později mají vyboulené oči, zježené šupiny, zarudlý řitní otvor až vyhřezlý konečník. Ryby mohou nemoc přežít, ale následkem je pak zkřivená páteř a různé deformace. V akváriích bývá postiženo jen minimum ryb, hlavně díky tomu, že nemoc se prakticky nevyskytuje při teplotách vody nad 20 °C. Ve volné přírodě se onemocnění objevuje nejčastěji v jarních měsících jako následek oslabeného imunitního systému ryb po zimním období. V případě nemocných ryb v akváriu je nutné tyto okamžitě odlovit a utratit. Vyloučíme krmení živou potravou a změníme její loviště. Zbylé dosud zdravé ryby udržujeme v co nejlepších podmínkách, silně vzduchujeme a filtrujeme vodu, provádíme častější opakovanou výměnu vody. Hodnotu pH udržujeme v rozmezí 7,0-7,5. Vodu můžeme slabě dezinfikovat (Acriflavin, Preventin).
  • Lymphocystis - Virus způsobuje gigantický růst buněk, kdy je následné onemocnění urychlováno vyšší teplotou vody a ryby na něj mohou hromadně hynout. Napadené buňky jsou velké 2 mm i více, čiré až nažloutlé barvy, přičemž pevně drží na těle. Během doby 6-14 dnů (výjimečně i déle) je rybka celá pokrytá velkými tuhými nádory, jakoby měchýřky. Přímá léčba není možná! Napadené rybky je nutné ihned odlovit a utratit, jinak mohou být zdrojem nákazy pro ostatní ryby, které uhynulé kusy ožírají. Určitá možnost vyléčení existuje pouze v případě, že jsou napadené jen menší okraje měkkých částí ploutví. Rybku tehdy odlovíme a uřízneme nebo ustřihneme zasažené části ploutví, které pak ošetříme trypaflavinem. Odříznuté nemocné buňky nesmí přijít do styku se zdravými. Poškozené paprsky ploutví pak po vyléčení rybám dorostou.

Otravy a další onemocnění

  • tvarové deformace ploutví, páteře a různé znetvořeniny - Příčinou je nedostatek vitaminů i nevhodné podmínky v růstové fázi, kdy je nutné potěru a mladým rybkám zajistit výživnou potravu, dostatek prostoru, vhodné parametry a kvalitu vody.
  • hypovitaminóza - Vrozená, dědičná metabolická porucha ve využití vitamínu B1. Zpočátku se objevují u ryb trhavé pohyby při plavání a v klidu klesající zadní část těla. Později se během několika dnů zhoršuje prostorová orientace, ryby plavou bokem nebo břichem nahoru, avšak chuť k přijímání potravy není snížena. V závěrečné fázi ryba jen leží na dně, při vyrušení rotuje jako vrtulka a po cca 14 dnech dochází k úhynu. Příznaky se vyskytují nejčastěji u tetrovitých ryb rodů Moenkhausia, Hyphessobrycon, Hemigrammus. Onemocnění je často mylně přisuzováno tuberkulóze nebo nachlazení. Léčba neexistuje, postižené jedince je nutné utratit.
  • nádorová onemocnění - Vznikají vlivem působení chemických látek, virů i díky vrozeným dědičným dispozicím. U šlechtěných forem živorodek jsou časté tzv. melanomy, zapříčiněné bujením pigmentových buněk. Onemocnění tohoto typu jsou neléčitelná.
  • zbytnění štítné žlázy - Příčinou je nedostatek jódu, kdy rybě vyčnívá červená tkáň naspodu na hlavě mezi žábry.
  • záněty žaludku, střev, jater - Objevují se jako následek překrmování ryb nevhodnou, tučnou a jednotvárnou potravou.
  • otrava amoniakem (čpavkem) NH3 - Ryby nekoordinovaně trhavě plavou, klesají ke dnu a nakonec hynou udušením. Nebezpečí hrozí hlavně u zásadité vody, při narušeném či dostatečně nezaběhlém procesu odbourávání dusíkatých látek - viz filtrace.
  • otrava dusitany NO2 - Ryby hynou opět udušením, ale i při dostatku kyslíku hledají místo u hladiny a lapají po vzduchu.
  • otrava toxickými látkami (chlor, měď, zinek) - Měď bývá obsažena v léčivech, proto pozor při jejich správném dávkování. Některé druhy ryb jsou známé svou citlivostí vůči chemikáliím (sumci, mřenky). Zinek i měď se do vody mohou dostat z pozinkovaných nebo měděných trubek rozvodů vodovodní vody. To platí hlavně v případě ohřevu teplé vody, která je následně rozváděna na větší vzdálenost. Při neopatrném napuštění vodovodní vody s vysokým obsahem chloru se na žábrách ryb objeví šedobílý povlak a povrch těla ryb získá světlejší barvu, ryby jsou neklidné, snaží se vyskakovat z vody, naklání se na bok, objevují se u nich křeče.
  • otrava ryb výpary - Nebezpečné jsou různé barvy, rozpouštědla, prostředky proti hmyzu, osvěžovače vzduchu a deodoranty, a také nevětrané silně zakouřené místnosti.
  • nevhodné podmínky chovu - Patří sem příliš vysoká nebo nízká hodnota pH vody (pH<5,0, pH>9,0), nevhodná teplota vody (podchlazení při nízké teplotě, nedostatek kyslíku u velmi teplé vody), dlouhodobě zvýšený obsah dusičnanů (tzv. "stará" voda, málo částečně vyměňovaná), a také stresování ryb při chovu v nevhodném společenství (malý počet jedinců u hejnových ryb, utlačování slabších jedinců dominantními apod.).
  • nedostatek kyslíku - Ryby zrychleně dýchají či lapají u hladiny po vzduchu. Projevuje se to běžně při překrmení ryb, u příliš vysoké teploty vody při nedostatečném vzduchování nebo slabém čeření hladiny proudem vody z filtru. Nebezpečné jsou přerybněné a neudržované nádrže s malým počtem rostlin, a také hustě rostlinami osázená akvária, u kterých se nedostatek kyslíku projevuje nejvíce po ránu.
  • přesycení vody oxidem uhličitým - Při nekontrolovatelném umělém sycení vody CO2 kvůli rostlinám hrozí při předávkování až udušení ryb. Na noc je vhodné přívod CO2 vypínat!

Odkazy:
JBL - Online Hospital - fotogalerie rybích onemocnění
MVDr. Ladislav Novotný, Ph.D. - veterinární lékař specializující se na choroby ryb



www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz

nahoru