Pěstování vodních rostlin - problém?
Exotické kráse vkusně zařízených holandských akvárií se mohou vyhýbat snad jen vyložení milovníci cichlid. Na tomto místě se tedy naše cesty rozcházejí. Dá se zde sice také podotknout, že se tyto nebo i mnohé jiné ryby mohou s obtížemi chovat i v podmínkách takovýchto zahrad. To je jistě pravda, ale z tohoto důvodu ponechejme ryby tentokrát prostě mimo diskuzi a zabývejme se už jen rostlinami.
Akvaristé v současnosti znají zhruba 250 až 300 druhů a forem rostlin, které se dají se střídavým úspěchem pěstovat v akvarijních podmínkách. Mezi těmito se většinou velmi rychle vykrystalizuje podstatná část vhodných a v současných existujících pěstitelských podmínkách vytrvalých rostlinných skupin.
Většinou jedná o několik málo kryptokoryn, které se kdysi považovaly za problematické (u mnohých to platí doposud), dále je poměrně mnoho druhů rodů Echinodorus a Anubias, některé lekníny (často také už jen) a velmi málo "stonkových rostlin". Zřídkakdy se tak setkáme s více než 20 druhy a formami, které potom sice rostou opravdu bezproblémově, ale zato jsou si ve svém habitusu velmi podobné. Ke vzhledu rostlinného akvária ve výše uvedeném smyslu to však nestačí, a tak se vynoří znovu otázka: Přikoupit nebo ne? S rezignujícím podotknutím: "... u mě takové rostliny stejně nerostou", se mnoho akvaristů odvrátí od rostlin pryč a věnují se přednostně rybám, které jsou patrně ekologicky flexibilnější a déle vydrží.
Podíváme-li se potom na příčiny neúspěchů a na podmínky, při kterých většina stonkových rostlin odchází, dostaneme souhrnně celý seznam faktorů, které tento nezdar ovlivňují.
Často je to jednoduše příliš mnoho ryb, nemluvě o jejich "mišmašu". Vlastně vždyť to každý ví, ale posléze zvítězí chuť nakupovat a zájem o nové rybičky. A k "rybí polévce se zelenou ozdobou" pak už není daleko. Při přísném respektování určitých pravidel se sice v původně přeplněné nádrži rostliny dají také úspěšně udržet, ale je to potom podstatně obtížnější.
Mnoho ryb potřebuje také mnoho krmiva. Často také málo ryb spotřebuje mnoho krmiva (ubohá zvířata musí přece také žít). Takto vznikající přebytek živin je doprovázen řasovými pohromami a nálevníkovými zákaly. Následně nepomáhá ani sebečastější výměna vody, poněvadž voda je pak opětovně znovu zatěžována. Aby ryby měly i dostatek kyslíku, je samozřejmě potřebná také silná filtrace, pokud možno výkonným čerpadlem. Je-li použito odstředivé čerpadlo, je často ještě vybaveno přizdušňováním. Tímto způsobem se potom také vyhání i ten poslední zbytek kyseliny uhličité (vlastně CO2 + H2O <--> H2CO3). Přečkají-li rostliny tuto proceduru a odolají-li šťastně zákalům, asimilují silně uhličitany, což později zanechá na listech usazené pevné vysráženiny. S druhy, které hydrogenuhličitan nemohou využívat či s těmi, které nesnáší zvýšenou hodnotu pH, jsme se rozloučili již dříve. V nejhorším případě se ve vysoce zatížené vodě z bílkovinného rozkladu uvolňuje NH4, v zásadité oblasti (nad pH 9 obzvláště) pro ryby jedovatý amoniak, čímž se potom zbavíme také i ryb.
Také s osvětlením se dá ještě přivodit nějaké neštěstí. Od té doby, co bylo zjištěno, že zářivky jsou výrazně energicky úspornější a tím levnější, jsou nad akvárii už jen málokde žárovky. Tak jsou nyní některé zářivkové trubice často velmi staré a po čase se proměňují na "temné zářiče". Sice se s tím některé kryptokoryny vyrovnají, dojde ale jistě k tomu, že i tak bude někdy trubice vyměněna. Ani s rozdílnou denní dobou osvětlení se nemohou všechny rostliny bezproblémově vyrovnat. Aby zůstaly naživu, je vždy nezbytné určité minimum.
Nevhodné dno a špatná teplota jsou pak téměř těmi posledními faktory, které omezují růst rostlin. Možná, že jsem opomenul jednu nebo více možností, které vedou zaručeně ke špatnému růstu, případně další vytvářené opatření, tyto mají avšak zřejmě jen okrajový význam.
Většinu vyjmenovaných chyb jsem i já sám také udělal, ale nechtěl bych to rád připomínat. Postupně se každý učí od jiných, vybírá rady z literatury, a po čase, pokud už to předem nevzdal, přijde poznání: Ono to přece jde! Některé chyby, poznané a překonané, jsou snad tím nejlepším učitelem. Chtěl bych se tímto příspěvkem pokusit poskytnout některé zkušenosti těm akvaristům, kteří mají podobné chemické parametry vody a jako já ji musí nabízet svým rostlinám.
Pro pěstování mých akvarijních rostlin mám k dispozici vodu, která má až na několik výkyvů následující chemické parametry:
| Tabulka č. 1 - Výchozí voda | |||
|---|---|---|---|
| pH | 7,5 | Fe2+/3+ | neměřitelné-0,1 mg/l |
| KH | 14,6° | CHSKMn | 12 mg/l |
| GH | 23° | O2 (10°C) | 9,9 mg/l |
| NO2- | neměřitelné | NO3- (10°C) | 3-6 mg/l |
| NH4 | neměřitelné | ||
| Tabulka č. 2 - Pěstitelské podmínky | |||
|---|---|---|---|
| Osvětlení | 12 hodin, 4x65W LS Nr. 20, 7-19 hod | ||
| 5 hodin, 1x65W LS Nr. 80, 5-7 hod, 19-22 hod | |||
| Vodní sloupec | 38 cm | ||
| Velikost nádrže | 400 l | ||
| Teplota | 24-28 (30) °C | ||
| Rybí osádka | 16-20 l/ks | ||
| Cirkulace vody | čerpadlo UP 400 | ||
| Filtrace | tříkomorový venkovní filtr, polyuretanová pěna | ||
| Výměna vody | průtočným zařízením 30 až 40 l denně | ||
| Hnojení | jílovité přísady do dna, sycení CO2 v jedné nádrži | ||
| Substrát | filtrační štěrk 3-5 mm | ||
| NH4 | eměřitelné | ||
Po dobu 15 měsíců jsem v těchto podmínkách pěstoval a posuzoval 114 druhů či forem akvarijních rostlin. Není jednoduché nalézt parametr, který by růstové projevy jednotlivých druhů nebo čeledí činil porovnávatelnými. Možnost měření produkce rostlinné sušiny ve srovnatelných jednotkách času mi nebyla umožněna (a stejně, kdo by rád dělal seno ze svých hezkých vodních rostlin?).
Takto tedy zůstalo pozorování růstových projevů skutečně tou jedinou možností. Při posuzování existuje ovšem značný subjektivní faktor. Jedenkrát měsíčně byl průběžně u všech druhů hodnocen skutečný růstový projev, přičemž byly rozlišovány následující stupně: velmi dobrý, vyhovující, nedostatečný.
U příslušného hodnocení byl zapsán údaj o teplotě, který odpovídal naměřeným průměrným měsíčním hodnotám. Krátkodobé kolísání teploty od 1 do 2 °C při výkyvech den/noc bylo zanedbatelné. Důležité je upozornit, zdali byl příslušný druh pěstován při dodatečném sycení CO2. Jedenkrát za čtvrtletí byla provedena chemická kontrola akvarijní vody dle výše uvedených parametrů. Takto jsem měl k dispozici po 15 měsících přibližně 3500 jednotlivých údajů, které byly vyhodnocovány. Při posuzování růstových projevů se musí postupovat kriticky a co možná nejobjektivněji. Přikrášlené výsledky by celé posuzování zfalšovaly.
Nejprve některé poznámky k obsahu látek ve vodě. Dle zkušeností podmiňuje rovnoměrná mírná zátěž akvarijní vody minerálními sloučeninami nebo také zředěnými organickými látkami dobré podmínky pro pěstování nejen akvarijních rostlin. Této rovnoměrnosti se však dosáhne jen nepřetržitým slabým průtokem vody při současném mírném krmení a hustém osázení rostlinami.
I tak způsobuje periodická výměna vody v týdenním rytmu poměrně velký nárůst například obsahu dusičnanů či spotřebu manganistanu draselného (viz tabulka č. 3). Toto, a také spotřeba živin rostlinami spolu s neodbouratelnými minerálními látkami, které se tak v době výměny vody zvyšují, podporuje růst řas. Přehled některých dat v tabulkách, které byly shromažďovány přes více než jeden rok, toto tvrzení podporuje.
| Tabulka č. 3 - Obsah látek ve vodě | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| před výměnou vody | 31.03.1989 | 28.06.1989 | 02.10.1989 | 17.12.1989 | |||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| NH4 | 0,15 | 0,1 | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. |
| NO2 | 0,06 | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. |
| NO3 | 35,0 | 13,5 | 8,0 | 8,0 | 3,6 | 3,8 | 1,6 | 11,0 | 9,0 |
| Fe 2+/3+ | n.n. | 0,1 | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. | n.n. |
| KH °dH | 12 | 12,9 | 13,7 | 16,0 | 17,4 | 12,0 | 15,4 | 12,9 | 14,6 |
| GH °dH | 22 | 21,3 | 22,0 | 20,5 | 21,5 | 20,0 | 22,2 | 21,0 | 23,0 |
| pH | 7,8 | 8,0 | 7,3 | 8,0 | 7,0 | 8,3 | 7,6 | 7,7 | 6,9 |
| CHSKMn | 26,0 | 15,1 | 13,2 | 15,1 | 13,5 | 16,7 | 18,0 | 16,7 | 15,1 |
| Vysvětlivky: 1 - nádrž bez CO2 2 - nádrž s CO2
n.n. - nebylo naměřeno, neměřitelné CHSKMn - chemická spotřeba kyslíku |
|||||||||
Jak je z tabulky patrné, je uhličitanová tvrdost vody v mých akváriích mezi 12,9 a 17,4°, takže je zde opravdu obtížné hospodaření s CO2. Při velké hustotě rostlinného porostu velmi rychle (vlastně nepřetržitě) narůstá nedostatek kyseliny uhličité. Co mi jinak zbývalo, než to, že jsem do nádrže instaloval zařízení na dodávání CO2, neboť jsem chtěl pěstovat také rostliny, které předem doprovází pověst, že jsou náročné a rostou jen tehdy, pokud je pH pod hodnotou 7,0 (tzn. je k dispozici dostatek CO2).
Abychom testovali "zatížení" těchto druhů, byly nejprve drženy v akváriích bez přísunu CO2
. Do nádrže s dodávaným CO2 byly umístěny jen ty rostliny, které se absolutně neobejdou bez výše uvedených podmínek.
Již v těchto jednoduchých pokusných zařízeních se daly oddělit tři skupiny rostlin podle svých pěstitelských nároků, ale k tomu později.
Akvárium bez dodatečného přísunu CO2 se ukázalo být pro mnoho rostlin jako vyloženě "tvrdší" v pravém slova smyslu. Obzvláště při poněkud vyšších teplotách v létě 1989 mělo toto značné potíže. Zvyšující se uhličitanová tvrdost zdrojové vody v měsících červnu až srpnu má možnou souvislost s extrémním úbytkem dešťových srážek a z toho vyplývajícím poklesem spodní vody. Na mnoha druzích rostlin, zejména na Heteranthera zosterifolia, se usazoval drsný povlak uhličitanu vápenatého, na kterém následkem toho narůstal porost krátkých vláknitých zelených řas. Čím výše teplota vystupovala, tím silnější byl tento vápenatý povlak. Také v průběhu dne bylo zaznamenáno opravdu silné kolísání hodnot pH mezi 8,8 (v 17:00 hodin) a 7,6 po ránu. To v každém případě znamená zřetelný nedostatek CO2. S nižší teplotou se sice vyrovnaly úrovně na příznivější hodnoty, dostatečná nabídka to ovšem také nebyla. Nízké teploty okolo 23 °C jsou nejpříznivější, tyto jsou ale téměř vždy, alespoň v mých akváriích, překračovány.
Posuzuji-li růstové vlastnosti mých akvarijních rostlin podle výše popsaných podmínek, mohou být zřetelně rozlišeny tři skupiny:
- 1. rostliny, které při vyšší uhličitanové tvrdosti (nad 10 °dKH) prospívají a množí se bez potíží
- 2. druhy, které vyšší uhličitanovou tvrdost sice ještě snášejí, díky biogennímu odvápnění mají však na listech vápenaté usazeniny
- 3. akvarijní rostliny, které prosperují jenom při umělém dodávání CO2 anebo jsou bez CO2 nevzhledné
Jak je již výše zmiňováno, má rozhodující význam teplota. Dodání CO2 podporuje sice růst při jinak nepříznivých podmínkách, avšak při teplotách od 30 do 32 °C již také mnoho nepomáhá.
Leží-li teploty vesměs mezi 22 °C a 24 °C, rozšiřuje se spektrum druhů, které jsou udržitelné i bez zvláštních prostředků.
Tabulka č. 4 obsahuje přehled mnou vyzkoušených akvarijních rostlin.
| Tabulka č. 4 - Posouzení růstových vlastností | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rostlinný druh | Skupina | Rostlinný druh | Skupina | ||||
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | ||
| Alternanthera 'lilacina' | x | Echinodorus scaber | x | ||||
| Alternanthera reineckii | x | Echinodorus schlueteri 'Leopard' | x | x | |||
| Alternanthera 'rosaefolia' | x | Echinodorus tenellus | x | ||||
| Alternanthera 'violett' | x | Echinodorus uruguayensis | x | ||||
| Ammannia gracilis | (x) | x | Eichhornia azurea | x | |||
| Ammannia senegalensis | (x) | x | Eichhornia diversifolia | x | |||
| Anubias afzelii | x | x | Eichhornia natans | x | |||
| Anubias barteri var. barteri | x | x | Eleocharis acicularis | x | |||
| Anubias barteri var. nana | x | x | Eusteralis stellata | x | |||
| Anubias gracilis | x | x | Hemianthus micranthemoides | x | x | ||
| Aponogeton crispus | x | x | Heteranthera spec. | x | |||
| Aponogeton madagascariensis | (x) | x | Heteranthera zosterifolia | x | x | ||
| Aponogeton rigidifolius | x | Hottonia palustris (inflata) | x | ||||
| Aponogeton undulatus | x | Hydrocleis nymphoides | x | ||||
| Bacopa caroliniana | x | Hydrocotyle verticillata | x | ||||
| Barclaya longifolia | x | Hygrophila difformis | x | ||||
| Bolbitis heudelotii | x | Hygrophila 'lacustris' | x | ||||
| Cabomba australis | x | Hygrophila polysperma 'Marmor' | x | ||||
| Cabomba caroliniana 'Silbergrüne' | x | Hygrophila spec. 'braun' | x | ||||
| Cabomba pulcherrima | x | Hygrophila 'Thailand' | x | ||||
| Cabomba var. paucipartita | x | Isoetes velata var. sicula | x | ||||
| Ceratophyllum spec. | x | Limnophila aquatica | x | ||||
| Ceratopteris thalictroides | x | Limnophila heterophylla | x | x | |||
| Crinum calamistratum | x | Limnophila indica | x | ||||
| Cryptocoryne affinis | x | Limnophila sessiliflora | x | ||||
| Cryptocoryne balansae | x | Lobelia cardinalis | x | ||||
| Cryptocoryne balansae 'braun' | x | Ludwigia 'Amerika' | x | x | |||
| Cryptocoryne beckettii | x | Ludwigia arcuata | x | ||||
| Cryptocoryne ciliata | x | Ludwigia repens (Ovaliform.) | x | x | |||
| Cryptocoryne cordata | x | (x) | Ludwigia repens | x | |||
| Cryptocoryne crispatula | x | Ludwigia repens x arcuata | x | ||||
| Cryptocoryne hudoroi | x | Ludwigia repens x palustris | x | ||||
| Cryptocoryne keei | x | Lysimachia spec. | x | x | |||
| Cryptocoryne moehlmannii | x | Marsilea crenata | x | ||||
| Cryptocoryne petchii | x | Microsorum pteropus | x | ||||
| Cryptocoryne pontederiifolia | x | Microsorium pteropus 'klein' | x | ||||
| Cryptocoryne 'Rosanervig' | x | (x) | Myriophyllum aquaticum | x | |||
| Cryptocoryne walkeri | x | Myriophyllum 'Gelb' | x | ||||
| Cryptocoryne wendtii | x | Myriophyllum mattogrossense | x | ||||
| Cryptocoryne x willisii | x | Myriophyllum ussuriense | x | ||||
| Didiplis diandra | x | Nesaea crassicaulis | x | ||||
| Echinodorus aschersonianus | x | Nymphaea lotos (2 formy) | x | ||||
| Echinodorus barthii | x | Nymphaea spec. 'Bronze' | x | ||||
| Echinodorus bleheri | x | Ottelia alismoides | x | ||||
| Echinodorus bolivianus | x | Potamogeton spec. braun | x | ||||
| Echinodorus grisebachii | x | Potamogeton 'Vietnam' | x | ||||
| Echinodorus horemannii | x | Rorippa aquatica | x | ||||
| Echinodorus horizontalis | x | Rotala macrandra | x | x | |||
| Echinodorus latifolius | x | Rotala rotundifolia | x | x | |||
| Echinodorus macrophyllus | x | Rotala wallichii | x | ||||
| Echinodorus major | x | Sagittaria subulata | x | ||||
| Echinodorus osiris | x | Samolus spec. | x | ||||
| Echinodorus quadricostatus | x | Saururus cernuus | x | ||||
| Echinodorus parviflorus | x | Vallisneria asiatica var. biwaensis | x | ||||
| Echinodorus parviflorus 'Tropica' | x | Vallisneria spiralis | x | x | |||
| Echinodorus portoalegrensis | x | Vesicularia dubyana | x | ||||
Celkový počet vodních rostlin, které se bez dodatečného CO2 vůbec nadají udržet, je relativně malý. U mnoha akvarijních rostlin způsobuje chybějící CO2 tvorbu nehezké vápenaté krusty, která má v konečném efektu na růstové projevy také negativní vliv. Negativní působení na vodní rostliny díky dodávání CO2 můžu konstatovat pouze u zákrutich Vallisneria, které mně nejlépe rostou ve vodě s hodnotou pH nad 7,5.
Důležité je v každém případě měření obsahu CO2 vhodným tekutým indikátorem příp. odvození pomocí měření hodnoty pH (ostatně posuzování barevnými indikátory není nic jiného).
Myslím si, že musí být uvedena ještě některá slova k založení dna. Již ta skutečnost, že v zóně volné vody akvária nemohou být prokázány žádné ionty železa, přičemž ale železo nemohlo být fyziologicky nahrazeno, tam ukazuje na to, že tato živina je nejspíše odebírána ze dna. Příslušné pokusy při omlazování skupiny Limnophila heterophylla tuto domněnku potvrzují. Takto po každém novém přesazení tohoto druhu odumíraly vrcholky stonků. Teprve poté, co byly vytvořeny nové kořeny, vyrůstaly nové výhonky z pupenů v úžlabí listů (podobné projevy vykazovala také L. aquatica).
Zakořeněné rostliny si berou potřebné železo ze dna, přičemž jeho hlavním dárcem je jíl. Chybí-li jíl, dochází při hustém osázení často k chloróze, a sice většinou tehdy, až je spotřebováno železo uvolněné mineralizací ze sedimentujících látek. V akváriích, ve kterých zůstává stále ležet detrit, je vždy lepší růst rostlin než v úzkostlivě čistých nádržích. Zatížení vody by však mělo být nepříliš vysoké, protože jinak rostou příliš řasy (CHSKMn do max 20 mg/l). Pro akvaristy, kteří nemají tu možnost, se čas od času přesvědčit chemickým rozborem o kvalitě vody, je pozorování rostlin dostatečným základem pro toto posouzení. Důležité je vyvodit ze svých pozorování správné závěry, a abychom dosáhli lepšího růstu, tak včas změnit v akvarijním prostředí vždy jen jeden faktor. Teprve pokud je po určité době (rostliny reagují pomalu) zjištěn úspěch nebo neúspěch této změny, přichází další krok. Postupně narůstají zkušenosti a najednou už nemůžeme pochopit to, že by se nám s pěstováním rostlin někdy nemělo dařit.
Claus-Peter Gering, Walkendorf
Aquarien Terrarien 8/1990, 9/1990
www.mecklenburger-wasserpflanzenfreunde.de
zpět
www.akvarijni.cz © 2002- - Všechna práva vyhrazena.
info@akvarijni.cz
nahoru