Melanochromis johannii


Neobyčejný vzhled, temperamentní chování, překrásné zbarvení, atraktivní biotop, neobvyklá obětavost a péče při odchovu potěru a ještě celá řada jiných zajímavých přívlastků charakterizuje pro akvaristiku cichlidy jezera Malawi, které si získaly obdivovatele na celém světě. V nás se mnoho druhů objevuje až v druhé polovině sedmdesátých let a mezi nimi i neobvykle krásný druh Melanochromis johannii, importovaný z jezera Malawi teprve počátkem sedmdesátých let, zprvu pod obchodním názvem "Pseudotropheus daviesi".

Žluté samice M. johannii byly totiž původně popsány jako samostatný druh "P. daviesi" k uctění památky rybáře Johana Jamese Daviese, který zahynul při lovu cichlid. Vědeckého popisu se ujal Eccles, který navrhl název Pseudotropheus johanni. V novější publikaci je uváděno přeřazení tohoto druhu do rodu Melanochromis, jež provedl W. E. Burgess v roce 1976. Svým zbarvením náleží popisovaný druh k typickým představitelům ryb jezera Malawi, zejména s ohledem na výrazný, barevný pohlavní dimorfismus.

U mnoha druhů je základní zbarvení samičky odvozeno od barev žluté, oranžové, červené a někdy až tmavě červené. Přesto však existují i druhy s tzv. opačným vybarvením a mezi ně je možno zařadit u nás již poněkud známější druh Pseudotropheus lombardoi, který se vyznačuje modrým až modrofialovým zbarvením potěru i samic a žlutě zbarvenými samci. Samice M. johannii dorůstá velikosti kolem 10 cm a až na okraje hřbetní, řitní a ploutví břišních, které jsou lemované nepříliš výrazným tmavším pruhem, je zbarvena žlutě až žlutohnědě.

V určitých případech se může samice barevně přizpůsobovat i okolnímu prostředí. Tato vlastnost je velmi výrazná, obzvláště u potěru do velikosti přibližně 5 cm. Nicméně je třeba zdůraznit, že obdiv nad akváriem s chovaným druhem Melanochromis johannii se přemění v úžas ve chvíli, kdy se nenadále objeví jedinec jiného zbarvení. Tímto impozantním zjevem je samec, který zejména při imponování samičkám doslova září a vystavuje na obdiv svůj přepychový "háv". Při této podívané nelze nevzpomenout na ryby korálových moří.

Základní zbarvení samce popisovaného druhu, dorůstajícího podle podmínek až 12 cm, je temně modré až téměř černé. Na tomto tmavém podkladě vynikají dva dominantní 2 - 5 mm široké, zářivě bleděmodré podélné pruhy začínající za zadním okrajem žaberních víček a končící u kořene ocasu. Jsou umístěné nad a pod střední linií po obou stranách těla. Toto charakteristické a na první pohled nejvýraznější vybarvení je harmonicky doplněno a podtrženo zbarvením ploutví. Ploutev hřbetní je na horním okraji lemována bledě modrým proužkem, který je při detailní prohlídce složen z více bleděmodrých horizontálních proužků na sebe navazujících.

V zadní části hřbetní ploutve působí velmi dekorativně světle modré proužky, mající směr ploutevních paprsků. Ocasní ploutev je nepravidelně bledě modře lemovaná, přičemž výrazně vynikají opět bledě modré proužky ve směru ploutevních paprsků. Ploutve prsní jsou čistě černé, břišní nádherně bledě modře lemovány, obdobně jako ploutev řitní, která je navíc zdobena asi šesti žlutými "jikernými skvrnami" nepravidelné velikosti. Při pohledu na hlavu zepředu upoutají masivní rty přizpůsobené ke sbírání řas z kamenitého povrchu.

Mezi očima, zdobenýma zlatým kroužkem, jsou dva krátké bledě modré proužky, někdy vytvářející příčnou spojnici. Dva další jsou umístěny nad očima a vytvářejí jakoby "obočí". U některých jedinců mohou být pruhy propojeny a pak připomínají tvarem horní obroučky brýlí. V jejich prodloužení po stranách bývá obvykle bledě modrá tečka, podobně jako na okraji skřelí, kde je tečka modrá, až modrozelená, někdy výraznější, jindy méně výrazná. Sladění a uspořádání barevných pruhů a proužků je mimořádně působivé a je ještě více zdůrazněno výrazným torpédovitým tvarem těla.

Pokud ponecháme v ne příliš velké nádrži více než jednoho samce, nalezneme výše popsané zbarvení pouze u tzv. dominantního jedince, zatímco u zbývajících je intenzita zbarvení podstatně menší, tito samci jsou většinou vytlačováni do míst, kde nemají možnost vytvářet prostornější teritoria. V extrémních podmínkách může docházet i k usmrcení slabších jedinců, pokud takový stav připustíme vlastní nepozorností. Popsané chování také souvisí a odpovídá poměrům při vytírání, neboť se všemi samičkami v nádrži se vytírá většinou dominující samec.

Uvedené chování naznačuje existenci sociální struktury v nádrži. S ohledem na velikost a vhodné vnitřní zařízení nádrží se rozhodneme pro optimální množství ryb i počet chovaných druhů. Právě na tomto závisí do značné míry vytvoření dobře fungující sociální struktury a s tím související úspěchy v odchovech. Nejjednodušší struktura je vytvářena u potěru, tedy mladých nedospělých ryb, které plavou volně nebo v hejnu. Někdy se k nim přičleňují také vzrostlé samice. Nadřazenost a podřazenost musí být uznána, protože jinak dochází k nerovnoměrnému boji mezi rybami různého staří i různé bojovnosti, přičemž mladé ryby podléhají, a proto se raději starším vyhýbají.

Nejvyšší postavení zaujímají samci, kteří si vytvářejí intenzívně obhajovaná teritoria, jejichž centrem bývá většinou plošně ležící břidlice. Rozloha těchto teritorií je do značné míry závislá na dané sociální struktuře, kterou můžeme ovlivnit počtem ryb, poměrem samců a samic jednoho druhu, počtem chovaných druhů v jedné nádrži, velikostí nádrže, ale i vhodnou úpravou a členitostí. Vhodným způsobem je možné docílit zmenšení plochy teritorií tak, aby větší část nádrže byla uvolněna pro svobodnější pohyb samic a dorůstajícího potěru.

Zpravidla obhajují dominantní samci svá teritoria nejrezolutněji proti podřízeným samcům, dále pak proti samicím vlastního druhu, samicím jiných druhů a nejméně podle mých zkušeností si všímají potěru. Vzhledem k výše uvedenému je vhodné umístit do jedné nádrže více druhů, potom mají samice poněkud větší klid a volnost v revírech obhajovaných samci jiných druhů, jejichž pozornost je více rozptylována.

K volbě nádrže je třeba přistupovat cílevědomě a na základě individuálních možností, neboť společenství druhů např. Melanochromis johannii, Melanochromis chipokae, Haplochromis elektra, Trematocranus sp., Pseudosimochromis curvifrons, Tropheus moorii, atd. vyžadují dostatek prostoru a vždy je třeba zvážit, co je při dané velikosti nádrže ještě únosné, neboť přírodní podmínky s ohledem na nedostatek prostoru nenapodobíme. Při poměrně značně vysoké koncentraci ryb v těchto nádržích musíme sledovat čistotu a kvalitu vody, což je jedna z nejdůležitějších podmínek k úspěšnému chovu těchto jezerních ryb.

Proto je třeba volit filtry s vyšším průtokovým výkonem. Dále neméně důležité je správné krmení. Ryby těchto biotopů milují řasy a skutečně bývají i v akváriích často viděny, jak je dokážou charakteristickým způsobem "oškrabávat". Určitou náhradu poskytuje zkrmování salátu, špenátu, i ovesných vloček. Africké jezerní cichlidy dávají jednoznačně přednost komářím larvám (koretry, patentky, černé larvy), ovšem nepohrdnou ani perloočkami, buchankami, nitěnkami. V zimních měsících je vhodné mít trvale k dispozici libové hovězí maso, hovězí i vepřové srdce, popř. rybí filé. V neposlední řadě je třeba jmenovat výborná sušená krmiva TetraMin, TetraPhyll a Tetra Cichlid Food, která jsou pravidelně k dispozici v našich prodejnách.

Melanochromis johannii dospívá podle životních podmínek ve stáří 8 až 12 měsíců, kdy je již možno očekávat první výtěry. Ty nastávají v době, kdy si samec tvoří svoje teritorium a začíná typickým způsobem lákat samičky. Vábení samiček samcem k místu výtěru se stává z připlouvání, vracení se a zase plavání směrem k místu výtěru, přičemž samec předvádí své kouzelné zbarvení v plném lesku. Vlastní výtěr probíhá charakteristickým způsobem, který byl již mnohokrát popsán. Samička pozorně sesbírá po každé otáčce nakladené jikry a po ukončení tření, které trvá až 1 hodinu, plave volně v nádrži, pečuje o jikry bezpečně uložené v tlamce a přitom s oblibou vyhledává klidnější místa.

Velmi zajímavé je zjištění, že vytřená samice s plnou tlamkou je obvykle ostatními rybami více respektována a v daném období je v sociální struktuře pravděpodobně zařazena výše. V péči o jikry jsou mezi jednotlivými samicemi markantní rozdíly, neboť některé samice jikry neudrží a již druhý den po výtěru marně hledáme samici s plnou tlamkou. Od těchto samic se potěru jen stěží dočkáme a naopak jiné samice pečují o jikry až úzkostlivě a pravidelně můžeme očekávat vypuštění potěru z tlamky. Vytřené samice separujeme v přizpůsobených elementkách. Po 20 dnech jsou rybičky při teplotě 26 °C plně vyvinuty.

Třecí cyklus trvá zpravidla 5 - 7 týdnů, počítáno od výtěru k výtěru, přičemž rozhodující vliv má pestrost a intenzita krmení i celková péče a společenství ryb. Počet odchovaného potěru je u jednotlivých samic různý, obvykle se dočkáme průměrně kolem 20 kusů, u starších a dobrých samic i o 10 více, ovšem většinou nepravidelně. Některé výtěry nemusí být dobře oplodněny, jindy není samice fyziologicky dobře připravena pro období odchovu potěru a jikry pozře.

V období odchovu potěru samice pravděpodobně nepřijímají potravu, takže organismus musí být na toto období dobře připraven. Další komplikace spočívají v tom, že po několika na sebe navazujících výtěrech se dostavuje období klidu, kdy se jen stěží dočkáme výtěru, přestože lze volit určité zásahy k jeho zkrácení. Někdy bývá veškera snaha zbytečná a nezbývá než trpělivě vyčkávat. Protože k výtěrům dochází ve společné nádrži, kde třoucí se samec dokáže vytvořit v centru svého teritoria relativní klid intenzivním napadáním všech přibližujících se ryb, musíme se postarat o vzornou čistotu nádrže a navíc neustále kontrolovat správné hodnoty celkové tvrdosti vody a pH, které by se měly pohybovat kolem 15 °N a pH mírně nad 7.

Jako významnější se ukazuje hodnota pH, a proto eventuálnímu poklesu bráníme buď velmi pozvolným a opatrným přikapáváním 3% roztoku hydroxidu sodného nebo je možné bez obav používat hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) při průběžné kontrole. K vytvoření optimálních podmínek nesmíme zanedbávat pravidelnou částečnou výměnu vody v nádrži, protože pouze tímto způsobem je podstatně snižována koncentrace ve vodě rozpustných odpadních organických dusíkatých produktů. Z krátkého pohledu na problematiku chovu je zřejmé, proč těchto nádherných akvarijních ryb pocházejících z jezera Malawi nebude v blízké době dostatek. Domníváme se, že v našich nádržích budou stále spíše vzácností.

Jaroslav Macenauer
Akvárium Terárium 2/1981

 zpět


www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz

nahoru