Cihlidka papouščí - Apistogramma cacatuoides


Tato překrásná cichlidka pochází z Jižní Ameriky, z povodí řeky Amazonky. Hlavně se vyskytuje v Rio Yavari a v Lago Matamata v Kolumbii, v Peru v okolí Pucallpa. Zdržuje se v malých mělkých říčkách. V období dešťů se dostává i do mělkých koryt vytvořených záplavami. Její tělo je protáhlé, z boků stlačené. Hlava shora zaoblená u samečka s nápadně velkou tlamkou a širokými rty. Hřbet samečka dorůstajícího až 8 cm je tmavě hnědoolivový, boky těla jsou světlé, s výrazným modrým leskem. Břišní část včetně hrdla je jemně hnědočervená. Přes oko se táhne tmavý pruh, jehož intenzita se mění s náladou ryby. Mění se i tmavý pruh táhnoucí se podélně od oka po postranní čáře a končící velkou tmavou skvrnou v kořeni ocasu. Hřbetní, řitní a břišní ploutve jsou jemně namodralé, s tmavým okrajem. Ocasní ploutev průhledná, někdy modrozeleně tečkovaná, často s červenými až oranžovými, černě olemovanými skvrnami v horní, někdy i dolní části ploutve.

Charakteristická je hřbetní ploutev, jejíž zpravidla druhý až pátý paprsek je oproti ostatním silně protažen nahoru. Měkká část ploutve bývá podobně jako ocasní ploutev modrozeleně tečkovaná a zdobena zpravidla třemi až mnoha velkými skvrnami. Zbarvení této ryby, hlavně samečků, je velice variabilní. Od základní formy bylo již vychováno mnoho barevných mutantů, kteří se od základního popisu mnohdy značně liší. Z přírody jsou známy tři základní typy převládajícího zbarvení: forma žlutá, modrozelená a červená. Sameček vypadá tak, jak je uvedeno v popisu. Všechny ploutve má protaženy do špičky.

Samička je menší, až 5 cm, šedožlutého zbarvení s tmavým podélným pruhem po bocích těla a mnoha tmavými skvrnkami. Tato cichlidka přijímá nejraději potravu živou. Ideálním krmivem jsou malé buchanky Cyclops a nadrobno rozsekané nitěnky. V období tření jsou vhodným doplňkem komáří larvy. Není příliš žádoucí podávat velké druhy hrotnatek, lovených ve znečištěných vodách, neboť v nich nahromaděné škodliviny působí na ryby negativně. Pro chov není vhodná malá nádrž, v níž dochází častěji ke změně chemismu vody, na nějž ryby okamžitě nepříznivě reagují. Středně velká až prostornější nádrž má mít dno upraveno z větších tmavých kamenů a kořenů, mezi nimiž si samičky vytváří svá teritoria. Osázení nádrže volíme z nižších trsovitých rostlin v kombinaci s druhy jemnolistými.

Podmínkou úspěšného chovu je dokonalá filtrace vody a kontrola hodnoty pH, která nemá klesat dlouhodobě pod hodnotu pH 6, ve vodě středně tvrdé. Teplota nemá klesat pod 22 °C. Po vydatném krmení se samičky snadno a zřetelně zaplní jikrami. Ideální je páry nechat, aby se vybraly samy a od ostatních neizolovat. Samička klade jikry zpravidla bříškem vzhůru na stropní část jeskyňky (půlený květináč apod.) anebo na spodní část plochého listu.

V průměru bývá nakladeno 80 - 100 jiker, ale i mnohem více. O snůšku se stará jen samička. Potěr se líhne při teplotě 27 °C třetí den a za další tři dny se rozplave. V prvních dnech života přijímá bez problémů nauplie buchanek nebo žábronožky solné. Od snůšky jiker až do doby rozplavání je důležité udržovat konstantní teplotu, aby příliš nekolísala. Apistogramma cacatuoides byla v r. 1961 omylem znovu popsána jako A. borellii a pod tímto názvem byla donedávna uváděna chybně i v literatuře a obchodech.

Jiří Palička
Akvárium Terárium 11/1996

 zpět


www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz