Akvárium - deník 2006


  • Deník 2007
  • 2006-10-01
    Poněvadž je dno v akváriu po "znovuzaložení" zatím docela chudé na živiny, tak snad právě díky tomuto se některým rostlinám začalo dařit o něco hůře (většinou stonkovým druhům, ale i zákrutichám). Tohoto stavu okamžitě dokázaly v posledních několika týdnech využít klasické zelené řasy. Krátká jemná vlákna těchto řas se objevovala ponejvíce na listech rostlin v horních částech vodního sloupce či těsně pod hladinou a to i na rychle rostoucích rostlinách. U dna pak na pomalu rostoucích anubisech pomalu narůstaly přisedlé zelené řasy. Řešení bylo jednoduché, kdy jsem namísto svícení 3 zářivkami ponechal zapojené pouze 2 trubice. Řasy začaly postupně pomalu ustupovat a do budoucna uvidím, zdali později opět zapojím třetí zářivku nebo ne. Tento způsob boje proti řasám jsem již jednou s úspěchem použil, viz zde v deníku zápis z ledna 2002. Podotýkám také, že např. ve 200 l nádrži o výšce vodního sloupce 45 cm svítím dlouhodobě pouze 2 zářivkami po 18W, kde se těm stejným druhům rostlin daří i tak velmi dobře. Podobné omezování světla jistě nelze brát za bernou minci pro boj s řasami, neboť mé nádrže jsou v místnostech orientovaných směrem na jih, takže okny dopadá také poměrně dost přirozeného venkovního světla.
  • Akvárium 12/2006 2006-08-17
    Rozhodl jsem se vyměnit dno. Proč a co mě k tomu vedlo? Původní dno bylo smícháno ze štěrku dvou zrnitostí, v prodeji označených jako č. 2 a 4, což byla zrnitost od 2 až do 8 mm. I když hrubšího štěrku bylo méně, tak tato hrubší vrstva se vždy postupně dostávala na povrch akvarijního dna (při přesazování rostlin, rytím ryb a hlavně přerýváním dna plži - piskořkami). Druhým a hlavním důvodem bylo také stáří dna a jeho zanesení detritem. Při hustém porostu rostlin bylo nemožné se při běžné údržbě se dostat všude odkalovacím zvonem a dokonale dno odkalit. Škoda, že jsem při stěhování akvária před dvěma roky dno nevyměnil již tehdy. Tenkrát jsem navíc štěrk při přemísťování pouze nedokonale propral, takže se dá říct, že tohle dno bylo staré již téměř 5 let.
    Jak vše probíhalo? Nejdříve jsem z jedné poloviny akvária vytrhal veškeré rostliny a postupně začal za současného částečného odkalování vybírat původní štěrk. Rozvířeného kalu bylo ve vodě i tak požehnaně, takže voda byla neproniknutelně kalná a stresované ryby se choulily v doposud osázené pravé polovině nádrže. Poté jsem část vytrhaných rostlin volně umístil do prázdné půlky bez štěrku, aby posloužily alespoň jako nějaký úkryt pro vystrašené ryby. Zbytek zeleně byl ponechán porůznu v přeplněných kbelících. Filtr byl během celé akce vypnutý, avšak ponořen stále v původní vodě a nijak jsem jej nepropíral. Ryby jsem opakovaně přeháněl z jedné půlky akvária do druhé a postupně jsem stejným způsobem vybral i dno z druhé poloviny. Nakonec zůstala v akváriu necelá polovina původní, velmi zakalené vody. Část kalu jsem nechal ještě usadit na holém dně a odsál. Zbývalo už jen postupně nasypat nový, předem propraný písek. Použil jsem světlý křemičitý písek o zrnitosti č. 2 (cca 2-4 mm). Na závěr zbývalo ještě zasadit všechny rostliny a dílo bylo dokonáno. Šlo by sice namítnout, proč jsem ryby při této operaci nechával stále v akváriu, v příšerně zakalené vodě? Domnívám se totiž, že takto to celé bylo pro ně o dost méně stresující, než abych je 2x lovil síťkou a mezitím trápil někde namačkané ve kbelících apod. Celá akce mi zabrala téměř celý den. Zakalená voda se přes noc do druhého dne za pomoci filtru téměř dokonale vyčistila a po dalším dnu již nebylo po zákalu ani památky.
  • Akvárium 08/2006 2006-07-30
    Tropické počasí tohoto léta zvýšilo teplotu vody v akváriu až na 30 °C! Snad právě tato vlna veder a s tím spojená dlouhodobě vyšší teplota vody byla příčinou toho, že bez jakýchkoliv příznaků onemocnění uhynulo několik ryb. Např. v rozmezí 14 dnů poslední 2 jedinci parmičky purpurové, dále parmička červenoploutvá či přestárlý čichavec šedý.
  • 2006-07-09
    Po více než 4 letech bylo nutné vyměnit nejstarší zářivkovou trubici (předchozí 2 byly vyměněny již dříve), posléze se okamžitě vzpamatovaly do té doby poněkud stagnující a na světlo poměrně náročné bahnatky Limnophila sessiliflora.
  • 2006-06-20
    Instalována tzv. past na šneky, konkrétně na piskořky. Jen pouhý jeden týden stačil při denním kladení této nástrahy k tomu, aby odhadem zhruba 500 šneků bylo z akvária takto snadno odstraněno.
  • Akvárium 08/2006 2006-01-13
    Výměnou za rostliny jsem si na "zkoušku" pořídil sladkovodní krevetky Neocaridina heteropoda "Red Cherry" (syn. N. denticulata). Pouhých 6 ks jsem umístil do nejmenšího akvária a posléze po několika měsících zde bylo již několik desítek různě velkých jedinců! Množení se jim dařilo velmi dobře i přesto, že jejich společnost tvořily poměrně žravé black molly, dále platy a paví očka spolu s mladými krunýřovci Ancistrus. Akvárium o objemu 60 litrů (později bylo přemístěno osazenstvo do o něco větší 100 l nádrže) bylo však hustě zarostlé s mnoha druhy rostlin.
  • Deník 2005



www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz

nahoru