Akvárium v praxi


Akara hnědá - Cleithracara maronii

Jak jsem se dostal k akvaristice? Již jako malý kluk jsem nejprve krátce "choval" ve větší kulaté sklenici karase obecné Carassius carassius. Byla to zakrslá forma dorůstající ve volné přírodě velikosti pouhých 10 cm, vyskytující se v jednom místním rybníku s tak silně znečištěnou vodu, že tam nebyly schopny přežít žádné jiné druhy ryb. Tyto mé první pokusy vystřídalo po krátké době opravdové akvárium, lité o objemu přibližně 20 litrů, kde se neustále dokola množilo několik pavích oček. Akvárium bylo hustě zarostlé rostlinami, bez jakékoliv filtrace, osvětlované pouze pár hodin denně obyčejnou žárovkou. Jednou za čas bylo vše vybráno, vyčištěno a znovu zařízeno. Nad těmito tehdejšími postupy se mi dnes ježí hrůzou vlasy na hlavě, inu začátky bývají různé.

Po čase jsem se dostal k většímu lepenému akváriu, které jsem se snažil zařídit i udržovat lépe, hlavně podle poznatků vyčtených z tehdejší literatury. Akvárium mělo řádné osvětlení zářivkou, vzduchování a hlavně v té době (80. léta minulého století) prý nejmodernější způsob filtrace - půdní filtr. Paví očka nahradily nejrůznější běžně dostupné druhy rybek, a také jsem nakoupil v akvaristice několik nových druhů rostlin. A začaly se dít věci... Rybkám se dařilo sice dobře, řasám také, ale rostliny skomíraly a ne a ne růst, a to nejen nově zakoupené, ale i ty bujně rostoucí přenesené z malého akvária. Zkoušel jsem změnit zářivku zpět za obyčejné žárovky, svítit méně nebo více, častěji měnit vodu atd. V literatuře jsem se dočetl o tzv. nesnášenlivosti rostlin, o potřebě hnojit, ale nic nevedlo k úspěchu. Nakonec jediné rostliny, které vydržely, byly ty umělé. Dopadlo to téměř tak, že jsem s akvaristikou nadobro skončil.

Nakonec jsem po mnoha opakovaných nezdarech vyhodil konečně rošty půdního filtru ze dna, nechal pouhé vzduchování a výsledek se dostavil. Nejdříve začal bujný růst rostlin přesazených z toho pořád ještě fungujícího nejmenšího akvária, a tak povzbuzen úspěchem jsem opět začal vesele nakupovat v akvaristikách. Výsledky s nově přinesenými rostlinami ale byly opět velmi špatné. Kdo ale tehdy mohl tušit, že již tenkrát se prodávaly v prodejnách rostliny vypěstované mimo vodu, ve skleníku a hlavně to byly mnohé druhy, které se pod vodu vůbec nehodí, ale přesto byly popisovány v dobové české literatuře jako "akvarijní". Podezření, že něco nehraje, bylo potvrzeno také tím, když člověk viděl pokojové rostliny rostoucí doma v květináčích, jak jsou tyto nabízené v akvaristickém obchodě ponořené pod vodou.

Nakonec i přes různé omyly, na které padlo dost času, nervů i peněz, tedy akvaristika mým koníčkem zůstala. Věřte tomu, že aby Vám tato krásná záliba přinášela radost i uspokojení a aby se všem vašim chovancům dařilo dobře, není nutné používat co nejmodernější technická zařízení a nejrůznější přípravky, o jejichž nezbytnosti a nepostradatelnosti nás přesvědčují nejen jejich výrobci, ale stačí se opravdu jen dostatečně věnovat pravidelné péči a údržbě, přičemž se vždy dá vycházet z jednoduchých základních přírodních zákonitostí, které se dobou nijak nemění.


Fotografie

Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie 2006
Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Starší fotografie akvária - viz deník

Akvárium 325 l

Aby zde na webu nebyly tedy jen samé teoretické rady, budu zde konkrétněji popisovat mé vlastní praktické zkušenosti s akvaristikou. Největší nádrž o objemu 325 litrů s rozměry 130x50x50 cm byla prvně založená na podzim roku 2001. Mým cílem nebyla žádná specialita typu např. "holandského akvária", ale prostě běžná pestrá společenská nádrž. Dále mám nyní zařízené ještě dvě menší nádrže, 200 litrů a 100 litrů, které zde podrobněji popisovat nebudu, pouze občas se o některých zajímavostech zmíním v deníku. Akvárium prostřední velikosti bylo původně zařízeno jen jako jakési doplňkové "odkladiště" přebytečných ryb i rostlin, ale postupem času se vykrystalizovalo do podoby plnohodnotné okrasné nádrže. V nejmenší nádrži pak dominují sladkovodní krevetky.

Takže největší akvárium včetně stolku a krytu s osvětlením je z převážné většiny dílem několika šikovných kutilských rukou z rodiny či přátel. Samotnou nádrž slepil velmi dobře jeden známý z 10 mm silného skla, takže cena vyšla o něco málo levněji než v obchodě. S pozadím jsem se moc nepáral a venkovní zadní stranu jsem natřel 3x opakovaně modrou barvou. Základ podstavného stolku tvoří kovová konstrukce, která je obložena dřevem. Na přední straně jsou dvoje dvířka a celý vnitřní prostor je využit pro elektroinstalaci a pro odkládání veškerých dalších pomůcek. Pod akváriem je na nosné desce měkký koberec, a aby nešel vidět, je spodek dokola lemován tenkým dřevěným rámečkem, který je spolu s bočními hranami skla v rozích polepen stejnou fólií jako horní kryt.

Kryt s osvětlením je také domácí výroby a je dílem mého otce, pouze návrh byl z mé hlavy - viz plánek. Použitý materiál tvoří pozinkovaný plech, zevnitř natřený bílou barvou, zvenku je pak samolepící fólií s imitací dřeva. Kryt je usazený na rozích nádrže a spodní hrana kryje zvenčí hladinu vody. Uvnitř je místo pro 3 zářivky o délce 120 cm, ze kterých jsou dvě trubice ve výklopné části, poslední je napevno ve zbylé zadní třetině. Tlumivky k zářivkám jsou umístěny v podstavci pod akváriem. Ještě zbylo tak dosti místa pro 3 krycí skla, která se posouvají v umělohmotných lištách volně položených na horních skleněných podélných výztuhách.

Vybavení

Z nejmodernější akvaristické techniky zde toho příliš není, pouze nejnutnější základní zařízení, které napomáhá udržovat fungující vnitřní biologickou rovnováhu.

  • elektrické topítko s termostatem JÄGER 150W
  • vnitřní filtr (blok polyuretanové pěny Filtren PPI 200 o rozměrech 10x10x32 cm)
  • čerpadlo RESUN P-400 včetně přivzdušňování
  • zářivky - PHILIPS MASTER TL-D, 1x 36W/830 (teple bílá), 1x 36W/840 (denní bílá), třetí trubice momentálně odpojena
  • vzduchovací motorek SILENTA 5W se samostatnou regulací přívodu vzduchu (v provozu je hlavně během léta přes noc při vysokých teplotách, avšak dříve dobře sloužil i k pohonu filtru)
  • digitální spínací hodiny, magnetická stěrka na sklo a další drobnosti
  • vnitřní dekorace - kořeny, kameny, keramická napodobenina kořenu s dutinou

Voda

Pravidelně každý týden měním přibližně 50-60 litrů vody, kterou před dolitím nechávám odstát pouhých několik málo minut. Zatímco pro ryby je toxická koncentrace aktivního chloru při dlouhodobém působení 0,05-0,3 mg/l (zdroj AQUAR), po úpravě vodovodní vody chlórem a jeho sloučeninami v místní vodárně se pohybuje obsah chloru v dodávané pitné vodě v rozmezí pouhých 0,02-0,08 mg/l (viz údaje dodavatele pitné vody na jejich webu), což při částečně výměně vody nemůže způsobit osazenstvu nádrže žádné problémy. Jednak se mění jen část vody, a také většina chloru vyprchá již při prudkém napouštění vody a zbytek velmi rychle po krátké době. Různé parametry vody v mém akváriu nyní nijak pravidelně již neměřím, pouze velmi výjimečně pro kontrolu obsah dusičnanů (NO3-). Určitou dobu po založení akvária jsem ze zvědavosti zkoušel některé testy (AQUAR, Rataj), takže uvádím některé naměřené hodnoty při porovnání s testovanou vstupní vodovodní vodou včetně přesných údajů z vodárny.

Tabulka - parametry vody
parametr vodovodní voda údaje vodárny akvárium poznámka
hodnota pH 7,6-7,8 8,01 7,0-7,8 měření ráno 7,0-7,2; večer 7,6-7,8
celková tvrdost 24 °dGH 3,5 mmol/l; 20 °dGH 19-21 °dGH po přestěhování 2,8 mmol/l; 15,7 °dGH
uhličitanová tvrdost 8 °dKH 2,8 mmol/l; 7,6 °dKH 4-6 °dKH po přestěhování 3,2 mmol/l; 8,6 °dKH
dusitany (NO2-) 0,0... mg/l <0,002 mg/l 0,0... mg/l krátce po založení až 0,25 mg/l
dusičnany (NO3-) 5 mg/l 3,2 mg/l 10-15 mg/l při nedostatečné výměně vody 30-40 mg/l
železo (Fe) 0,0... mg/l 0,12 mg/l 0,0-0,2 mg/l přihnojování PMDD
fosfor (P) 0,5-1,0 mg/l - 1,5-2,0 mg/l

Ryby

Xiphophorus maculatus

Ryby v mých akváriích zahrnují pestrou směs mnoha druhů z různých geografických oblastí celého světa. Nenajdete zde žádné rarity či importy, ale běžné nenáročné druhy sehnatelné v téměř každé akvarijní prodejně. I u těchto "obyčejných" rybek však může akvarista spatřit jejich velmi zajímavé projevy a chování.

Odchov

O rozmnožování a odchov rybek se nijak cíleně nepokouším. Výjimku tvoří samozřejmě živorodky - platy, mečovky, black moly, paví očka, ale ty se množí snadno a samy od sebe vždy a všude. Takže jejich potěr přežívá bez problémů i ve společném akváriu, kde se dospělosti dožívá dostatečný počet kusů a je zde tak zajištěna trvalá přítomnost více generací. Z ryb kladoucích jikry se pravidelně daří přivádět na svět své potomky krunýřovcům Ancistrus, ale to také není žádná mimořádná událost. Dále se ve společném akváriu opakovaně vytírají skaláry i jiné druhy ryb, ale k dalšímu cílenému odchovu a péči o potěr však bohužel není dostatek času ani prostoru. Jedinou výjimku tvořilo několik úspěšně odchovaných jedinců skalár - podrobnosti viz deník.

Krmení

Jídelníček ryb tvoří nejčastěji mražené patentky, dafnie, artemie, koretry, pro menší rybky pak buchanky. Z umělých krmiv jsou doplňkem různé značky a druhy vločkového krmiva, pro sumečky tablety na dno. Naprostým propadákem skončilo u mých rybek sušené krmivo jedné nejmenované firmy (mix, dafnie, korýši apod.), které skončilo nakonec nasypané slepicím. Z rostlinné potravy jsou výborným krmivem spařené listy kopřiv, které si oblíbily např. parmičky, mečovky, ale ani skaláry jimi nepohrdnou. Výhodou kopřiv je i to, že se dají zmrazit na zimu do zásoby. Krunýřovci se neobejdou bez pravidelného přídělu plátků okurek, na kterých umí holdovat také parmičky siamské. Z živého krmení jsem dříve bez problémů sem tam krmil živými nitěnkami. Dále už zbývá pouze občasné malé zpestření živými larvami komárů či patentkami, které se dají nachytat od jara do podzimu na zahradě v barelu s vodou. Jednou až dvakrát za týden mají ryby půst.

Nemoci

Ani mým nádržím se nemoci či úhyn ryb nevyhýbají. Prakticky ale jedinou chorobou, kterou jsem kdy cíleně léčil a někdy s menším, jindy s větším úspěchem vyléčil, byla krupička, kožovec rybí. Ne, že by mé rybky jiné nemoci či parazity neměly, ale nikdy se naštěstí nejednalo o hromadné nákazy či časté úhyny ryb, ale pouze o občasné a ojedinělé případy. V této situaci, pokud se dají zjistit příznaky včas ještě před uhynutím rybky, raději postiženou rybku zavčasu utratím, neboť trápit ji dále mi připadá drastické. Snad by i byla možná cílená léčba, ale bohužel přesné určení diagnózy je bez odborného parazitologického (drahého) vyšetření velmi obtížné až nemožné, kdy často příznaky sedí pro více různých chorob nebo se jedná o neléčitelnou nemoc případně o ryby v poměrně pokročilém věku. Akvarista se prostě musí občas smířit s tím, že ne všechny rybky přinesené z obchodu se dožijí vysokého kmetského věku.


Tabulka - aktuální přehled chovaných ryb
Ancistrus sp.
krunýřovec
1 ks Po tom, co jsem daroval dříve velmi úspěšně se množící skupinku krunýřovců, zůstal v nádrži pouze jeden samec, který po 4 letech dorostl prozatím do délky téměř 14 cm. Tak jako i jiní příslušníci svého druhu si i tento umí občas pochutnat na některých rostlinách s velkými plochými listy (Echinodorus, ale i Cryptocoryne). Odnaučit krunýřovce "hoblovat" rostliny není možné. Nepomáhá ani intenzivní přikrmování zeleninou či tabletami, ani naopak úplné vypuštění zeleného krmení.
Corydoras aeneus
pancéřníček zelený
7 ks Skupinka pancéřníčků neustále rejdí u dna a přerývá horní vrstvu substrátu, takže žádný zapadlý zbytek krmiva tak nepřijde na zmar. Jsou poměrně lekaví vůči prudkým pohybům a otřesům kolem nádrže. Až na jednoho staršího jedince se jedná o mladé rybky zakoupené nedávno, u kterých zatím nejde rozlišit pohlaví.
Crossocheilus siamensis
parmička černopruhá
2 ks Jeden z nejlepších likvidátorů řas, kdy jako jediná ryba dokáže spolehlivě požírat i ruduchy, štětičkové řasy. Bohužel negativní vlastností, tak jako i u jiných ryb, u kterých tvoří zelená složka podstatnou část jejich jídelníčku, je občasné okusování rostlin. Nepouští se ale do jemnolistých druhů, nýbrž do těch rostlin, které mají celkem tuhé a pevné listy (Ceratophyllum demersum, Egeria najas, Vallisneria spiralis). Z dodávané zelené potravy vezmou za vděk spařenými listy kopřiv, ale i plátky okurek. Jsou mírumilovné vůči jiným rybkám i vůči sobě navzájem s výjimkou občasného prohánění se, kdy hlavně větší jedinec (zřejmě samička dle plnější břišní dutiny) občas neškodně prožene svého menšího druha.
Pterophyllum scallare
skalára amazonská
2 ks Po více než osmi letech zůstává v akváriu stále původní samička, která působí sice již notně přestárle, ale zatím se tento veterán tohoto akvária stále jakžtakž drží. Souputníkem a současně i jejím potomkem je asi o 2 roky mladší samec, který zbyl jako jediný z vlastního zdárného odchovu. Ještě nedávno se tyto skaláry spolu pravidelně vytíraly, ale nyní již jen jakoby dožívají a výsledkem toho, že jejich dny se chýlí ke konci, je i narůstající potomstvo živorodek, které dokázaly za mlada úspěšně "korigovat".
Puntius nigrofasciatus
parmička purpurová
6 ks Velmi čilé rybky, které vynikají především překrásným vybarvením samečků. Tito mezi sebou pořádají divoké vzájemné honičky, které často končí tím, že se vždy dva z nich velkou rychlostí zarputile vrtí dokolečka na jednom místě. Neposední samci také téměř nenechají na pokoji samičky, před kterými se naparují a vystavují jim na obdiv svoji tmavě purpurově zbarvenou přední část těla.
Trichogaster leeri
čichavec šedý
1 ks Posledním jedincem tohoto druhu je samička ve stáří více než 6 let. Dříve to byla taková nedorostlá, jakoby zakrnělá rybka, která vypadala, že dlouho nevydrží, ale nakonec své soukmenovce jako jediná přežila. Oproti čichavcům šedým je tento druh klidnější a ani mezi sebou navzájem nejsou tyto ryby nijak hašteřivé. Umí být ale i dost průbojní, kdy nebojácně požírají vytírajícím se skalárám jikry, přičemž od nich utrží a snesou nějakou tu ránu či štípnutí.
Trichogaster trichopterus
čichavec perleťový
3 ks Ačkoliv jsou tyto ryby dosti lekavé, kdy je vyruší náhlý pohyb u akvária, tak mezi sebou navzájem svádějí různé nebezpečně vypadající souboje. Často se prohání, štípou a jakoby okusují, ale vždy to naštěstí skončí bez jakýchkoliv následků, má-li napadený jedinec kam uniknout. Teprve s přibývajícím věkem ryb se intenzita i počet těchto soubojů snižují a ve stáří jsou ryby poněkud klidnější.
Xiphophorus helleri
mečovka
cca
15 ks
Jedná se o světle červenou barevnou formu již několikáté generace mečovek. Někteří jedinci se svým nevýrazným načervenalým zbarvením podobají vzhledu původní divoké mečovky zelené. V současnosti je v akváriu několik různě velkých populací, od velkých samiček, dorůstajících délky více než 10 cm, až po drobný potěr, který v husté spleti rostlin po narození zdárně uniká ostatním rybám.
celkem - 37 ks

Rostliny

Bacopa caroliniana

V minulosti, jak bylo zmíněno v úvodu, jsem měl právě s růstem rostlin problémy, ale v současnosti se zeleni v mých nádržích daří dobře a to i navzdory tomu, že nepoužívám umělé sycení vody CO2. Při zakládání největšího akvária jsem využil nákupu emerzních rostlin z pěstírny, což bylo nezbytné vzhledem k potřebě většího množství rostlin, a také to byl určitý test, jak se tyto chytnou. Nakonec až na pár výjimek vše dopadlo nad očekávání dobře - viz podrobnosti níže v tabulce.

Pouze během prvních několika málo měsíců jsem do vody přidával komerční tekuté umělé hnojivo a to hlavně z toho důvodu, že v nově založené nádrži bylo zpočátku málo ryb a tedy i málo živin vznikajících přirozenou cestou z výkalů ryb. Dalším způsobem hnojení, který zajišťuje pro rostliny dostatek železa, jsou kousky rezavého železa zahrabaného v substrátu dna. Přestože se mnohde můžete dozvědět, že tento starý osvědčený způsob je neúčinný, nedá se jednoznačně zavrhnout - viz zde hnojení železem. V akváriu jsem sice naměřil testem obsah železa téměř na nule, ale jak je vidět, rostlinám to nijak nevadí. Vyzkoušel jsem také jeden menší jednoduchý "pokus". Do malého akvária pouze s akvarijní vodou jsem dal kousek rezavého železa. Do druhého dne jsem naměřil testem zvýšení z nuly až na 0,2-0,3 mg/l (test FERIN měří celkový obsah železa, tedy jeho dvojmocné i trojmocné formy) a voda se mírně zbarvila do hněda. Pokud byl však stejně velký kousek železa vložen do již zaběhlého stejně velkého akvária s rybkami i rostlinami, nenaměřil jsem ani po několika dnech vůbec nic a voda zůstala čirá. Je to snad tedy jakýsi důkaz o tom, že rostliny železo dodané díky rzi dokážou opravdu nějak využít, a také takto dodané železo ničemu neškodí a nehrozí žádné přehnojení. Chci ale také připomenout, že železo není tou jedinou veličinou, která ovlivňuje růst rostlin, takže je potřeba zajistit také dostatek dalších živin (makro i mikro prvků), světla apod.

Přibližně po roce a půl bezproblémového růstu téměř všech druhů rostlin, kdy se v akváriu vytvořil hustý, téměř neproniknutelný prales rostlin, začalo postupně docházet ke zhoršování růstu některých druhů. Jednalo se hlavně o stonkové rostliny (Hygrophila, Bacopa, Limnophila). Příčinou tohoto stavu byly zřejmě velmi bujně rostoucí kořenící rostliny (Vallisneria, Echinodorus, Cryptocoryne), čímž mohl nastat nedostatek živin dostupných ve vodním sloupci, které tyto druhy pak snadněji oproti stonkovým rostlinám získávaly ze dna. Nepomohlo ani radikální protrhání části rostlin, ani častější frekvence výměny vody, ani zvýšení intenzity osvětlení. Úspěch se dostavil až s experimentováním pomocí umělého přihnojování hnojivem PMDD. Zpočátku jsem přidával všechny složky a skomírající rostliny se rychle vzpamatovaly. Vedlejším efektem však bohužel byly objevující se zelené řasy i zvýšený obsah dusičnanů (NO3). Postupem doby jsem se nakonec dopracoval k dávkování 5-10 ml PMDD obden i méně častěji, přičemž hnojivo míchám pouze ze 2 složek (stopové prvky a síran draselný).

Co se týká využívání umělého doplňování oxidu uhličitého (CO2) do vody, nejsem rozhodně žádným odpůrcem ani propagátorem této "berličky" napomáhající zdárnému růstu zeleně. Osobně jsem opravdu nikdy nezkusil ani ten nejjednodušší "kvasnicový systém". Jednak jsem v dobách mých začátků neměl o něčem podobném ani tušení, zatímco nyní si zase nedovedu představit, že bych při sycení CO2 musel protrhávat ještě větší houštinu rostlin, než jakou tam mám i tak. Přikláním se k tomu, že pokud někdo netouží po holandském či rostlinném akvárium s mnoha náročnými rostlinami, "bublání" CO2 kvůli dobře rostoucímu nenáročnému zelenému "plevelu" není nutné, a také pak přitom postačí i nižší intenzita umělého osvětlení.


Tabulka - přehled pěstovaných rostlin
Anubias barteri var.nana
anubis Barterův var.nana
Pořízen z pěstírny jako emerzní, kdy posléze původní listy vůbec neuhnívaly. Druhu se daří bez problémů, dokonce i opakovaně pod vodou vykvetl. Růst je však velmi pomalý (cca 1 list za měsíc), zato bohatě odnožuje, kdy se na starém oddenku vytváří mladé rostlinky.
Bacopa caroliniana
bakopa karolínská
Z pěstírny byla dodána jako emerzní pod neplatným názvem B. amplexicaulis. Přechod do ponořené formy byl bezproblémový a roste stále velmi pěkně. Vyžaduje nezastíněné místo, pokud je méně světla i živin, je její růst pomalejší.
Bacopa monniera
bakopa drobnolistá
Této emerzně pěstované rostlině z pěstírny se ve velkém akváriu vůbec nedařilo. Zbytky nakonec skončily v malém paludáriu, kde přes léto rostlina kvetla fialovými květy. Teprve opakovaný pokus o submerzní pěstování se ujal a nyní se této bakopě velmi dobře daří ve 200 litrové nádrži.
Ceratophyllum demersum
růžkatec ponořený
Jedna z velmi dlouho pěstovaných rostlin, naprosto nenáročná a rychle rostoucí "plevel", kdy se za přibližně 7-10 dnů dokáže při dostatku světla rozrůst až na dvojnásobek původní velikosti.
Ceratopteris thalictroides
rohatec žluťuchovitý
Jedná se o jemnolistou formu z pěstírny dodanou jako C. siliquosa. Při dostatku světla naroste až na neuvěřitelnou velikost s listy dlouhými 60-70 cm. Po přesazení na přistíněné místo zůstávají listy menší.
Cladophora aegagropila
řasová koule
Kdysi jedna menší kouli obdržená darem o původní velikosti cca 5 x 3 cm se až po roce rozrostla na dvojnásobek a teprve po dalším půl roku mohla být rozdělena na 2 menší koule. Roste velmi pomalu na světle i ve stínu, na více osvětleném místě avšak o něco rychleji.
Cryptocoryne affinis
kryptokoryna červená
Na tuhle rostlinu, kterou mám od nepaměti, nedám dopustit, neboť roste a odnožuje ze všech kryptokoryn nejrychleji. Avšak také u ní, jako i u některých jiných druhů kryptokoryn, hrozí rozpad listů, např. při přesazování apod.
Cryptocoryne aponogetifolia
kryptokoryna kalatkolistá
Krásná, ale velmi mohutná rostlina rostoucí sice pomaleji, ale vytrvale. Rozpad listů u ní nehrozí a je nutné usměrňovat i protrhávat vzrostlé dlouhé listy, aby nebránily přístupu světla pro ostatní rostliny.
Cryptocoryne pontederiifolia
kryptokoryna sumatránská
Druh byl dodán z pěstírny jako emerzně pěstovaný a docela bez problémů se pod vodou adaptoval. K intenzivní tvorbě postranních výhonků začalo docházet až po roce a půl. Tzv. kryptokorynová nemoc se výjimečně projevuje pouze u několika nejstarších listů. Nejmohutnější exempláře rostou na přistíněných místech.
Echinodorus 'argentinensis'
šípatkovec argentinský
Šípatkovec původem pěstovaný emerzně v pěstírně, jehož původní listy v akváriu postupně uhnily a docela rychle pak bez problémů přešel do submerzní formy. Dorůstá velikosti pouhých 25 cm, snad i díky pravidelnému okusování listů od krunýřovců.
Echinodorus 'bleheri'
šípatkovec Bleherové
Druh byl zakoupen v pěstírně jako emerzně pěstovaný a byly u něj poměrně velké problémy s přechodem do submerzní formy, kdy to i vypadalo, že se vůbec nevzpamatuje. Nakonec se však uchytil a i při zasazení na tmavém stanovišti roste velmi dobře a s mohutnými listy.
Echinodorus martii
šípatkovec velký
Rostlina byla získána jako cena v soutěži na www.akva.sk. Ačkoliv se jednalo o původně emerzní formu, tak ihned po zasazení byl růst bezproblémový. Opakovaně vyháněl také květní stvol, ze kterého bylo získáno několik nových mladých rostlin.
Echinodorus 'ozelot green'
šípatkovec
Také tento kultivar se zelenými listy s tmavě hnědými skvrnami byl získán jako cena ze soutěže. V nádrži se z původní rostliny o poněkud menším vzrůstu vyvinul v krásný a mohutný solitér.
Echinodorus uruguayensis
šípatkovec uruguayský
Nejrychleji rostoucí a nejvzrostlejší z pěstovaných šípatkovců, s listy až přes 60 cm dlouhými, svěže zelené barvy. Bohužel čas od času zachutná krunýřovcům, a dokonce musel být také jednou přesazen ke vzpamatování se do menšího akvária.
Egeria densa
douška hustolistá
Jedna z prvních pěstovaných rostlin, avšak ty současné byly zakoupeny v pěstírně. Roste velmi dobře, pouze přes léto v příliš teplé vodě poněkud hůře.
Egeria najas
douška
Také pořízena z pěstírny, roste vytrvale, a také přes teplejší období poněkud zpomaluje svůj růst.
Hygrophila corymbosa
mokřanka vzpřímená
Po opakovaných marných pokusech, kdy rostliny pořízené z obchodů jako emerzní se vůbec neuchytily, byl úspěch později dosažen až se submerzními přebytky, které konečně rostou velmi dobře a bezproblémově.
Hygrophila polysperma
mokřanka mnohosemenná
Podobně jako u výše uvedené mokřanky je i růst těchto emerzně předpěstovaných rostlin v akváriu neslavný a několik málo zbytků přežívá v nejmenším akváriu (jiný kultivar?).
Lemna minor
okřehek menší
Kdysi dávno jsem si jej nechtěně zatáhl z akvaristiky, ale nijak ničemu nevadí, ani se kupodivu příliš rychle nerozrůstá a pouze přes léto při vyšších teplotách vody se poněkud zrychluje jeho růst.
Limnobium laevigatum
voďankovec vzplývavý
Velmi rychle rostoucí plovoucí rostlina, která je dobrým indikátorem přítomnosti živin a dokáže jich také značné množství spotřebovat. Bohužel může zastínit brzy celé akvárium, avšak odstraňování přebytečných rostlin je rychlé a snadné.
Limnophila sessiliflora
bahnatka bezstopečná
Pořízena jako submerzní z pěstírny a po zasazení do akvária ihned nastartovala bujný růst, který trvá až do dneška. Vyžaduje dostatek živin a prosvětlené místo.
Microsorum pteropus
hnědovka křídlatá
Tato kapradina byla zakoupena opět v pěstírně (emerzní). Roste dobře, i když velmi pomalu, kdy se zároveň s jávským mechem přichycuje na kořeny i kameny.
Najas guadalupensis
řečanka guadalupská
Již hodně dávno to byla jedna z mých prvních pěstovaných rostlin, která později vymizela a teprve po náhodném opětovném sehnání tato velmi nenáročná rostlina znovu rychle zarůstá prostor v mých akváriích.
Riccia fluitans
trhutka plovoucí
Patří také mezi mé dlouho pěstované druhy a v současnosti se jí daří pouze v menších akváriích, kde má snad více klidu k vytváření hustých, neproniknutelných polštářků na hladině, zatímco ve velké nádrži se nějak nemůže uchytit.
Rotala rotundifolia
kolovka indická
Původem je z pěstírny, kdy z pevných stonků vyrůstaly zakulacené emerzní listy a až po zdárné aklimatizaci vyhání pod vodou jemné podlouhlé lístky. Také této křehké rostlině se daří pouze v menších nádržích.
Sagittaria subulata
šípatka šídlatá
Další z druhů, které byly pořízeny jako emerzní. Pokud je zasazena na velmi světlém místě, dorůstá velikosti pouhých několika málo cm, avšak pokud je více ve stínu, protahuje své listy více za světlem. Jedna z několika rostlin, které u mě vykvetly.
Vallisneria americana var. biwaensis
zákruticha asijská
Zákruticha s krásně šroubovitě stočenými listy, zakoupena v pěstírně, kdy se jí po krátké době postupně přestávalo dařit a vyrůstaly zakrnělé, zdeformované listy, s tmavými okraji, až nakonec torzo rostliny uhnilo. Naštěstí se zbytky rostlin postupně zdárně vzpamatovaly, vyhání snadno nové odnože a již dlouho roste vytrvale a velmi dobře.
Vallisneria mericana var. americana
zákruticha obrovská
Tato mohutná a statná rostlina je také z pěstírny, kdy po zasazení do akvária nastartovala ihned pěkný a rychlý růst. Některé listy dosáhly téměř 2 metrů délky a šířky až 2,5 cm, takže bylo nutné smotávat je do dvou kruhů na hladině, aby se z nich nevytvářela světlem neproniknutelná spleť.
Vallisneria spiralis
zákruticha šroubovitá
Druh pěstovaný již od dob mých začátků, a tak jako i tehdy, roste i dnes stále bezproblémově. Listy dosahující délky až 1 metru musím na hladině poněkud "usměrňovat", aby nestínily jiným rostlinám. Toho lze docílit např. výstupem proudy vody z filtru a zasazením rostlin ke stěně, kdy se pak listy na povrchu vinou a drží u okraje nádrže.
Vesicularia dubyana
jávský mech
Vytrvalý mechorost pěstovaný u mě velmi dlouhou dobu. Roste i téměř ve "tmě", avšak na světle vytváří mohutnější stélky a snadněji také přirůstá ke kořenům a kamenům.
 Cryptocoryne lucens
kryptokoryna světlá
Po nákupu této emerzně pěstované rostliny v pěstírně dosahovaly listy délky kolem 10 cm, později pod vodou vyrůstaly však jen jakési zakrslé exempláře s velmi malými přírůstky nových listů. Po mnoha měsících trápení tento druh z mých nádrží vymizel.
 Echinodorus 'osiris'
šípatkovec červenolistý
Tento šípatkovec původem z pěstírny rostl zdárně velmi dlouho, avšak doplatil na devastaci od krunýřovců, ze které se bohužel nevzpamatoval ani po přesazení do malého akvária. Nerostl tak rychle jako šípatkovec uruguayský, listy byly díky ne příliš silnému osvětlení spíše zelené a pouze čerstvě vyrůstající měly slabě červenou až mírně nahnědlou barvu.
 Echinodorus tenellus
šípatkovec jemný
Druh zakoupený v akvaristice, předpěstovaný samozřejmě emerzně. V akváriu se mu dařilo jen krátkou dobu, kdy při pomalém růstu vytvořil sice pár odnoží, avšak špatně se držel ve dně díky ryjícím rybám (pancéřníčci) a plžům (piskořky).
 Hygrophila difformis
mokřanka trojkvětá
Z pěstírny byla dodána tato poněkud náročnější rostlina v submerzní formě a zpočátku rostla v mých podmínkách zdárně a velmi dobře. Nezbytné bylo světlé místo i dostatek živin. Teprve po více než roce začal druh zakrňovat a omezovat svůj růst až posléze vymizel (nutnost přechodu do emerzní formy?).
 Ludwigia repens
zakucelka plazivá
Tato emerzně předpěstovaná rostlina z pěstírny (svěže zelená barevná forma) se zpočátku sice nadějně rozrůstala, avšak již asi po měsíci přestávala růst a zůstaly jen holé stonky, které postupně zcela uhnily. Jemné mladé nově vyrůstající lístky také dobře chutnaly tetrám.
 Hemianthus micranthemoides
polokvětka drobná
Z pěstírny byl dodán asi centimetrový emerzní koberec, ze kterého v akváriu pak rychle vyrostla houšť vysoká až 30-40 cm. Pak zjistily některé ryby, jak jim chutná, takže po krátké době zůstaly jen zbytky v menší nádrži a později už ani ty ne.
 Myriophyllum spicatum
stolístek klasnatý
Několik stonků této rostlinky jsem přinesl z místního rybníka, jedna forma byla se zeleným stonkem, druhá s načervenalým. V akváriu se uchytil bez problémů a vydržel zde asi 2 roky. Později ale růst přestal, snad i díky tomu, že jej rády začaly okusovat některé rybky.
 Salvinia natans
nepukalka plovoucí
Tato plovoucí rostlina přinesená z akvaristiky dokázala velmi rychle zarůst celou hladinu v nádrži. V novém akváriu při nedostatku živin rostla hůře a teprve po přihnojení se opět rozbujela. Později ji začaly často okusovat některé ryby, a také díky "utlačování" dlouhými listy zákrutich postupně více a více strádala, až došlo k jejímu vymizení.



www.akvarijni.cz © 2002- - Martin Vajbar - Všechna práva vyhrazena.
e-mail info@akvarijni.cz

nahoru